.

PŘÍKLAD SYNERGETICKÉHO ŘÍZENÍ

 

Miroslav Barvíř

 

Summary.

            The paper deals with problems encountered when searching the optimized functional trajectories at economic systems. Three aspects have to be considered in analyzing these essentially dynamic systems behaviour. First of all the internal dynamics of the analyzed economic system has to be mastered, next the system functional trajectories optimized with respect to goals corresponding to human requirements have to be found and finally the influence of this purposely controlled motion of the system on the environmental nature has to be assessed. Due to their complexity the mentioned problems are studied separately by specialized professionals. The computer technology advances should allow in a near future the analysis of the problem as a whole in all connections. Consequently a new young generation of dynamic system analysts has to be directionally educated. In this connection, it should be noted that thoughts of Thomas Bata should be carefully analyzed. His ideas of rational controlling the economic development are newly entering into the world society consciousness.

 

Anotace.

            V příspěvku bude poukázáno na problémy, s nimiž se setkáváme při řešení příkladů optimálních trajektorií zejména ekonomických systémů. Vlastní řešení se nutně musí vyjádřit ke třem aspektům rozboru dynamického systému. Jednak k vlastní dynamice vnitřního pohybu systému,  následně pak musíme  řešit syntézu optimálních trajektorií s přihlédnutím k lidskému požadavku dosažení požadovaných okrajových bodů, a konečně musíme vyhodnotit tento zájmově účelový pohyb na poškození okolní svázané přírody. Tyto úlohy jsou většinou studovány samostatně pro složitost každé jejich dílčí části odbornými specialisty. Budoucnost umožňuje pomocí počítačů řešit tyto úlohy ve vzájemné souvislosti.. Je ale nutné pro jejich zpracování vychovat nově mladou generaci dynamických analytiků. Rovněž je třeba věnovat pozornost Příkladu /1/, který pro budoucí generace odkázal Tomáš Baťa. Jeho vizionářské myšlenky nově rasantně pronikají do světového povědomí řízení společnosti a zasloužily by si mnohem větší pozornost odborné ekonomické veřejnosti.

 

 

 

            Základní význam pro průnik do dynamiky společnosti má v současné době studium ekonomických systémů. Tyto lze rozdělit na systémy výrobní a finanční. Ukazuje se však, že zástupnou roli pro výrobu mají finanční ukazatele, pro všeobecnou roli snadné výměny zboží mezi jednotlivými výrobci. Umožňují přelévání zisku mezi jednotlivými výrobními obory za účelem dosažení jeho maximalizace. Dokonce se ukazuje, že dominantní úlohu v rozvoji výroby přejímají ty organizace, které si za výsledný produkt výroby zvolily peněžní produkt a tak se nejsnadnějším způsobem se dostávají k finančním prostředkům. Jsou to zejména finanční a bankovní organizace. Zásadně ovlivňují rozvoj těch oborů, které jsou v dosahu jejich vlivu a působení. Proto pro posílení územního a obecného bohatství tamního obyvatelstva je nutné a žádoucí dostatečně silné místní vlastnictví bankovního a finančního sektoru. Nelze však opomenout nutnou existenci eticky přijatelného práva a spravedlnosti. V tomto případě realizovaný zisk může zůstat v příslušné oblasti a zvyšovat  tam životní úroveň a společenskou místní spokojenost. 

            V současné době lze vysledovat tři směry ve studiu dynamických pohybů a to:

1. Přírodní pohyb. V tomto případě sledujeme trajektorii pohybu za podmínky, kdy systém se pohybuje v důsledku svých přírodou zabudovaných zákonů jako je Newtonův zákon součtu rovnováhy všech působících sil na jednotlivý prvek nebo skrytý Lagrangeův transformační zákon o zachování energií. Tyto zákony byly odpozorovány z chování přírodních systémů a tento způsob jejich odhalení lze nazvat jako observativní. Jsou prvotním analytickým pokusem o popis zákonů chování dynamického systému a jsou zdrojem rozvoje jakékoliv vědy. Podle těchto zákonů se pohybují přírodní systémy bez lidského přičinění. Následně bylo pomocí variačního počtu dokázáno, že trajektorie takového pohybu jsou vždy optimální. To je důsledek optimální transformace energie v přírodním pohybu a proto bylo konstatováno, že příroda minimalizuje svoji činnost. Tento pohyb je logicky vždy příčinný.

2. Společenský pohyb. Jde o pohyb, kde významnou roli hraje přání lidského prvku nebo skupiny, aby se tento realizoval v duchu jejího zájmu. V žádném případě nelze opominout, že pohyb musí vyhovovat přírodním zákonům, nicméně lidský prvek klade další požadavky na průběh nového zájmového chování. Tento osobní zájem charakterizujeme kriteriem a vyhodnocujeme jej v dalším zpětnovazebním systému pro syntézu řízení. Nic nebrání tomu, abychom nevyžadovali, aby tento nový pohyb byl optimální, protože z přírodních pohybů víme, že takové pohyby jsou možné. Obvykle máme zadány okrajové podmínky trajektorií, známe strukturu systému nejčastěji ve tvaru  analytického popisu, požadujeme nejčastěji kriterium maximálního zisku a máme možnost úpravy řízeného systému a přípustné zasahování řízením do systému. Pro tyto systémy je příznačné, že vycházíme z popisu analytickou formou a pohyb získáváme v analytické podobě. Hovoříme o syntéze optimálního systému a využíváme analogie příčinnosti pohybů. Vždy nás vzrušuje pozorovaná skutečnost /2/,  zejména že

- každá hmotná kulička se pohybuje libovolně členitým údolím a bez zaváhání volí vždy optimální trajektorii (řeší optimální transformaci energie), při čemž její dráhu nedovede  určit zdrcující většina z nás ani s použitím počítačů. Jsme tedy méně inteligentní než ocelová kulička?  Nebo náš přístup k určení optimální trajektorie je nevhodný?  Dále pozorujeme, že

- pohyb je vždy příčinně zdůvodnitelný

- pohyb se koná při okamžitém vyhodnocení všech vazeb na okolní systémy

- nakonec zjišťujeme, že veškerá lidská činnost nás vede k poznání, že neexistují nestabilní systémy, pouze pozorujeme jen systémy nevhodně řízené.  Ve svém důsledku můžeme vždy hovořit o tom, že libovolný systém je námi vždy řízen optimálně - silou argumentů a postavení pomlčíme o vlastní neschopnosti nebo utajíme podmínky optimalizace

- lze očekávat, že vyhodnocením okamžitého stavu bude možné přistoupit k průběžnému určení optimální trajektorie na příklad  k dosažení nejvyššího zisku.

        

3. Environmentální pohybPro tyto systémy je příznačné, že pohyb se děje vždy na úkor spotřeby energie svázaných systémů. Zdrcující většina řízených systémů s touto skutečností nepočítá a působení studovaného systému na okolí zanedbává. Při současném stavu řízení zejména ekonomických systémů, které mají obrovský společenský dopad, dochází často k devastaci přírody působením námi zvoleného řízení. Částečně tomu brání okamžité náklady na naši činnost, ale většinu těchto škod přeneseme na přírodní svázané systémy a celkem klidně opomineme za ně „plně platit“. Zejména tedy, když většina prvotních zdrojů nemá stanoveny náklady na pořízení, nebo jsou účelově zkreslené. Principielně se pak domníváme, že jsou tedy zadarmo (voda, vzduch, půda, likvidace odpadů, ...). Je třeba si uvědomit, že prvotní přírodní energie je konečná a energii z ní lze dostat jen v důsledku rozvoje okamžitých metod úsporného čerpání. Znehodnocení přírodní energie je většinou nevratné. Velmi podrobný popis rozmařilého čerpání energie z přírody lze sledovat v knize /3/. Je nezbytně nutné rozšířit syntézu optimálního řízení o nezbytnou vazbu na okolní přírodu a ve smyslu postupné minimalizace snižovat zátěž přírody pro každou lidskou společností  konanou činnost.

            Je však nutno konstatovat, že zdrcující většina mladých bojovníků za práva přežití lidstva nemá analytickou gramotnost pro zadání úloh z této problematiky a její  získání považují za časovou ztrátu. Rozšířila se  populistická observativní kritika přístupů současné manažerské  generace. Bohužel mladá generace sama není schopna v duchu obecných zákonů technické kybernetiky a matematického modelování přistoupit k analytickému řešení světově probíhajícího ekonomického rozvoje. Tím nepřispívá k udržitelnému rozvoji lidstva a svoji bezmocnost demonstruje okázalými nákladnými nepokoji. Nenesou část odpovědnosti za tuto situaci i gramotně neschopní učitelé vysokých škol a jejich trvalá snaha o vytváření studijních humanistických oborů bez nezbytně nutné uživatelské potřeby matematiky pro praktické využití počítačů v řešení problémů dynamiky společnosti?

            Tyto základní popisy dynamického chování jsou mezi sebou nerozdělitelně provázány a je dosti problematické si představit, že do budoucna nebude nutné sledovat trajektorii systémů v plné vzájemné vazbě. Ukazuje se, že základní princip dynamického chování je překvapivě jednoduchý a je filozoficky vytvářen studiem chování dynamického systému, jež popisuje diferenciální rovnice druhého řádu (příklad chování skákajícího tenisového míčku - kmitavý článek). Tato rovnice plně popisuje okamžitou transformaci energie a nic složitějšího nelze v přírodě pozorovat. Reálný systém je tvořen vzájemně propojenými třeba miliony takových článků, podle jemnosti rozdělení vyšetřované struktury. Chování výsledného souboru těchto článků se určuje pomocí široce rozšířené metody konečných prvků.

            Připustíme-li existenci kmitavého článku jako základní dynamickou strukturu, tak se nám v duchu této hypotézy a pomocí analogií výrazným způsobem zjednoduší teoretická problematika studia libovolného oboru. V teoretické kybernetice (TK) jsou tyto problémy již po staletí pečlivě studovány. Je brzdou výzkumu obecných dynamických systémů, že tato problematika nepronikla do jiných oborů jako základní poznávací mechanismus dynamického chování systémů.  Hlavní příčiny jsou zejména tyto:

- neexistuje společná terminologie dynamického chování vytvořená na pojmech  TK

- je zcela scestná představa žádat, aby na humanitním oboru např. sociologie případně jiných byla požadována a přednášena TK a celospolečenské systémy byly algoritmizovány a následně modelovány na počítačích

- nepodařilo se rozšířit povědomí o obrovském poznávacím významu  analogie TK pro různé odborné specializace  /4/.

- použití dynamických počítačových modelů nenašlo příznivé přijetí ani na ekonomických fakultách spolu s problematickým zdůrazňováním náhodnosti trhu v ekonomických systémech a nemožnosti matematického popisu tržního mechanismu (na druhé straně se provádí zcela běžně manažerské úvahy a audity výsledků řízení)

            Je pozoruhodné využití synergetického (vzájemně propojeného) přístupu při aplikaci těchto myšlenek na začátku minulého století v praktickém provozu u firmy Baťa. Přístup nebyl ojedinělý, avšak z hlediska ekonomického dopadu na část československé společnosti vynikající a obrovsky inspirující. U firmy Baťa se podařilo se v průběhu desetiletí: 

- rozložit obrovský podnik na vzájemně samostatné jednotky s úplnou výrobní a finanční  dílenskou samosprávou a cílevědomou spoluprací všech jednotek

- vzájemná nadřazená organizace pracovala ve společné struktuře -  výroba V, navazoval velkoobchod VO a konečně maloobchod MO -  a produkovala společný zisk  (V +  VO + MO)  

- zisk se rozděloval podle zásluh a invence až k poslednímu spolupracovníkovi

- část zisku zajišťoval velmi rozsáhlý sociální a výchovný program

- použití bankovního kapitálu po nepříjemných zkušenostech bylo maximálně omezeno

- inspirující byla řada pozoruhodných zaměstnaneckých výhod - viz /5/

            Základní rozdíl v řízení nové ekonomiky v současné době proti systému od fy Baťa je v tom, že tato se realizuje ve struktuře  V + (VO + MO). Odtržení výroby V od spotřebních řetězců  (VO + MO), kde se ve Zlíně převážně realizoval zisk. Konkurence na spotřebitelském trhu nyní probíhá mezi jednotlivými globálními řetězci. Tomuto obchodnímu přístupu se nyní říká globalizace (přesněji finanční globalizace). To vede nyní k nesmírným potížím jak malých tak i velkých výrobců spotřebního zboží, neboť ti jsou nyní odtrženi od konečného spotřebitele. Nemohou provádět vlastní průzkum trhu a pokud mohou, musí vyrábět na sklad. Tím se dostávají do obrovského konkurenčního tlaku mezi výrobci. Zisk ze struktury organizace obchodu tedy čerpají nadnárodní globalizační (finanční) řetězce a určují obchodní ceny za které jsou ochotny přijmout výrobky do své sítě. Boj o konečného spotřebitele se přesunul do sféry nákup - prodej a přinesl obrovský rozvoj a neúměrné odměňování v oblasti  manažerských pracovníků. Generuje se i nadbytek manažerských pracovníků a vytváří se nadbytek  podnikatelů v obchodní činnosti.

            Typickým příkladem likvidace výrobce po roce 1989 byla továrna Zetor, která přes svou prodejní a servisní síť umisťovala okolo 90 % z výroby 25 000 traktorů na západní trhy. Odkupem této tovární prodejní sítě začala klesat výroba traktorů až na desetinu. Nyní hrozí nebezpečí, že nízká výroba nezajistí dostatečnou modernizaci výrobku. Pokles výroby je značný a prudce zvýšil místní strojírenskou nezaměstnanost.  Do této situace se dostalo obrovské množství výrobců jako Tatra Kopřivnice, Aero Vodochody, Škoda Plzeň, Zemědělské výkupní organizace, Chemické závody, Hutní provozy, ČKD, Baťa a.s., atd. Většina těchto velkých podniků byla odprodána, nebo trvá snaha pro  odprodej zahraničním zájemcům, pro které realizuje zisk i při silně omezené výrobě. Pokud se podaří zahraniční konkurenci dostatečně dlouho s pomocí domácích finančních spoluúčastníků udržet české závody v útlumu, pak tyto z trhu zmizí, protože nebudou mít dostatečnou finanční kapitál pro nutnou modernizaci výroby. Útlum lze též jednoduše zajistit finančním přetažením odborných rozhodujících pracovníků mimo organizaci a v této ponechat jen výrobní pracovníky. Výrazně znepokojující je, že deset největších finančních organizací na české půdě je v zahraničních rukou, takže není snadné zajistit finanční kapitál pro podporu původní české výroby.  Zahraniční firmy většinou nemají přímý zájem o organizaci vědecké základny a český stát již dlouhých 15 let nepodporuje teoretický a technický rozvoj a nezodpovědně a trestuhodně likvidoval často vynikající vědeckotechnickou základnu. Omluvou mu může být, že tržní systém hledal převážně prodejce a nevyžadoval vědecké pracovníky. Stát však nezvolil rovněž směr a podporu specializované české výroby na světovém trhu, spíše ustoupil tlaku zahraničních výrobců.  Situace je velmi vážná v tom smyslu, že většina našich velkých závodů má nyní charakter pouze výrobních závodů bez výzkumné a technické základny a nevytváří podmínky pro výchovu odborného dorostu. Mladým lidem není ve zdrcující většině umožněno získat odbornou praxi v moderně vedených závodech. Jde o zcela obrácený přístup než tomu bylo u firmy Baťa, která založila rozvoj na mladých lidech.

            Český stát se převážně zaměřuje na výrobu osobních automobilů. Tento trh však může být postižen nadvýrobou nebo dosažitelnou levnější  výrobou v zahraničí. . Co se stane, když dominantní výroby se odsunou do finančně méně nákladných oblastí. Organizace výroby, která je na vysoké technické úrovni je nesmírně nákladná. Je ilusí si myslet, že začneme od počátku tak, jak se to podařilo Tomáši Baťovi /6/. Jemu výstavba podniku trvala 50 let. Nelze ani očekávat výrazný průnik v oblasti výpočetní techniky. Ústavy zabývající se výzkumem a výrobou počítačů byly rozpuštěny. Každá nová průběžně nepřipravovaná výroba vyžaduje nyní nesmírné finanční náklady. Současná finanční globalizace jde tam, kde akciové zisky jsou nejvyšší. Proto je nutné vytvořit u nás takové výzkumné a inovační klima, které by do budoucna zajistilo dostatečnou zaměstnanost jak pro vysoce vzdělané kádry, tak i pro většinu odborně vzdělaných kádrů, jejíž výchova je u nás finančně zajišťována z veřejných zdrojů.

            Je bezpodmínečně nutné, zvýšit zaměstnanost a životní úroveň v periferních krajích naší republiky. Tyto oblasti jsou nasyceny nezaměstnanými a ponecháni velkoryse na živoření v státem dotovaných sociálních sítích. Nyní dosahuje měsíční HDP v Praze 25 000 Kč a odstup dalšího kraje je 7 000 Kč. Překvapující na tomto výnosu je okolnost, že je dosahován v místě s cca 300 000 důchodci.  Město je hodnoceno jako špinavé a stárnoucí. Evidentně se v tomto městě soustřeďuje převážná část státního zisku a velikost HDP neukazuje na společenský přínos dané aglomerace, ale na mocenské ovládnutí hospodářských výnosů. Proč nás tedy udivuje, že ve světě existují bohaté oblasti a stále bohatnou? Pozoruhodným příspěvkem k nové světové ekonomice jsou knihy /7/, /8/ a /9/ autora R.B.Reicha, který ukazuje na problémy, které se generují v kapitalismu 21 století. V poslední knize jsou pozoruhodné některé kapitoly, které připomínají skutečnosti, že výroba, otázka prodeje, sociální a životní prostředí budované z popudu Tomáše a Jana Bati byly velmi progresivní. Je nesmírnou škodou, že jejich odkaz a prakticky fungující výrobní závod, který přežil v plném rozvoji do roku 1989, ničím neoslovil naši tehdejší českou ekonomickou veřejnost a nebyl převeden do „nové ekonomiky“, respektive zpět do období rozvoje roku 1939. Pod tehdejším vedením právníků a ekonomů se to nemohlo podařit. Pod vedením zahraničních majitelů se zatím úspěšně daří výroba částem původní firmy Baťa v závodech Tajmac - ZPS a zejména Barum Continental. Zpětný pohled však ukazuje na nesmírnou inovační sílu, plynoucí z bezvadně vyladěné harmonizace činnosti všech pracovníků závodu Baťa, pro trvalou podnikavost a rozvoj podniku. Nyní bohužel však už jen ve vzpomínkách bývalých Absolventů Baťovy Školy Práce  (BŠP)  u nás i na celém světě.

 

 

Literatura

/1/ Baťa T.:     Úvahy a projevy        Univerzita Tomáše Bati  (UTB)    Zlín  -  Dotisk  2002

/2/ Barvíř M.:  web.telecom.cz/barvir/miroslav

/3/ Hawken P., Lovins A., Lovinsová L. H.: Přírodní kapitalismus

                         EDICE  myšlenky          Mladá fronta   Praha 2003   

/4/ Barvíř M.:  MODELOVÁNÍ  a IDENTIFIKACE     VUT Brno     Skripta   1991

/5/ Kutzbel M.: Baťa - Vzdělávací CD ROM     E-mail:  mkudzbel@fimex.sk

/6/ Zelený M.:  Cesty k úspěchu           UTB  Zlín     Skripta   2001

/7/ Reich R.B.: Dílo národů          EDICE  střed       Prostor  Praha 1995

/8/ Reich R.B.: V pasti úspěchu    EDICE  střed       Prostor   Praha 2003

/9/ Reich R.B.: Slušná společnost        NADACE DAGMAR A VÁCLAVA HAVLOVÝCH

                                                              VIZE 97        Praha  2003

 

V Brně   6. 3. 2004.

 

                                                                             Doc. Ing. Miroslav Barvíř, CSc,

                                                                             Kobylín 6,   Brno - Soběšice 644 00

                                                                             e-mail: barvirpavel@iol.cz

                                                                             tel.:       541 238 715

 

Zpracováno pro konferenci „Jakost-Quality 2004“

konané ve dnech 25-26.5.2004 Domem techniky Ostrava, spol. s.r.o