Odraz přírodovědných zákonů v řídící práci Tomáše Bati

Barvíř Miroslav

Anotace.

V příspěvku je diskutována problematika získávání popisu dynamických systémů. Základní přístup k popisu ekonomických oborů je shodný s přístupy v přírodovědných oborech. Pro řešení ekonomických dynamických problémů se doporučuje používat metod příčinného modelování pomocí výpočetní techniky.

Summary.

The paper deals with the problem of identification of dynamic systems. The basic approach to describe systems dealt with in economics coincides in principle with that used in natural sciences. In order to solve dynamic problems in economics, it is recommended to apply the method of causal modeling using computer-based procedures.

Využití světových historických poznatků.

Již po mnoho tisíciletí vzrušuje přemýšlivé lidi princip výkladu dynamického pohybu v přírodě. Snaží se o postupné zvládnutí teorie, která by umožňovala určit průběh pohybu za přítomnosti zvoleného kriteria z okamžitého výchozího stavu, v němž se dynamický systém nachází. Hloubka analýzy je dána obecným vědeckým poznáním, které je příznačné pro danou dobu. Mohutného rozvoje bylo dosaženo, když se vědecká pozornost začala věnovat studiu konkrétního pohybu jednoduchých mechanických těles.

Odhalování fyzikálních zákonů pohybu můžeme sledovat od prací Pythagora a mnoha dalších učenců starověku, středověku až do současnosti. Poznatky svých předchůdců velkolepě sjednotil Isaac Newton, který popsal příčinné fyzikální zákony mechanického pohybu. Joseph L. Lagrange zavedl do studia pohybu kinetickou a potenciální energii a odvodil Newtonovu pohybovou diferenciální rovnici druhého řádu. Albert Einstein jako zastánce příčinnosti pohybu, zavedl do studia relativní pohyb a pokusil se o zpracování jednotné unitární pohybové teorie.

Chování dynamických systémů v přírodě je vzájemně příčinně svázáno a děje se za přítomnosti velmi složitých zpětných vazeb různé systémové povahy. Každá dynamická činnost má za následek přesně odpovídající reakci chování v okolních systémech. Abychom mohli předpovídat vývoj chování vesměs složitých systémů, musíme využít počitačů a umět pro něj zadat program. K popisu dynamického chování lze přistupovat dvěma způsoby, jež jsou dány naší teoretickou a analytickou přípravou.

Prvým způsobem popisu charakteristik chování systému je, že pozorujeme projev dynamického chováni. Tento přístup bychom mohli nazvat popisem pozorovaného chování nebo observativním přístupem a principiálně předchází příčinnému popisu dynamiky. Můžeme si jej přiblížit sledováním časové řady naší okamžité bankovní hotovosti. Z časově následných hodnot minulého chování lze usuzovat, jak se máme chovat v nejbližším budoucím okamžiku. Existují různé matematické metody podpory rozhodnutí, nejčastěji na základě statistických korelačních metod. V mnoha případech můžeme využít pouze vlastních zkušeností nebo intuice. Ve finančních systémech často používáme i metodu hazardu k rozhodnutí pro další krok v zásahu do dynamického chování. Tomuto způsobu rozhodování říkáme kasinový způsob řízení.

Druhým výrazně náročnějším je přístup, který využívá obecně přijatých zákonů vědních disciplin pro řízení daného oboru. V mechanice jde např. o aplikaci Newtonových rovnic silové rovnováhy. Tento přístup můžeme nazvat popisem příčinného chování nebo-li analytickým přístupem. K sestavení popisu je třeba velmi dobře teoreticky připraveného odborníka v daném vyšetřovaném oboru. Musí pochopit příčinný význam řešené problematiky a mít schopnosti algoritmicky popsat systémové vazby řešené problematiky. Tento přístup je evidentně složitější než popis pozorovaného chování, má však výhodu v tom, že pouhé sestavení popisu nám umožňuje cílevědomé nasazení počitačů. Tento případ je dominantní v analytických rozborech a je běžně využíván při návrhu špičkových technických zařízení.

Bohužel rozšíření popisu příčinného chování nedosáhlo žádoucí pozornosti ve vědeckých oborech, jako je ekonomika, finance, právo, ekologie, sociální vědy a řada dalších. Je pro ně příznačné, že se do nich hlásí studenti, kteří volí tyto obory, aby se vyhnuli studiu matematiky a fyziky.

Tomáš Baťa při řízení podniku vycházel z pozorování dynamického chování, tedy z observativního principu a přizpůsoboval činnost vlastního závodu příčinným reakcím vnějšího okolí. Jeho použité zásady byly v minulosti tak progresivní, že patří ke špičkovým přístupům v řízení výroby a obchodu i v současnosti. Ukazuje se, že systémová dekompozice podniku na co nejjednodušší jednotky dovolila zavést do studia dynamického chování ekonomických systémů příčinný vliv spolupracujících systémů. Nesmírně důležité bylo zavedení spoluúčasti na zisku a ztrátách u spolupracovníků na všech úrovních v závodě, jejich výchova, vytvoření soutěživého prostředí a vynikající finanční kontrola ústřední účtárnou vybavenou počítači. To vše trvale podporovalo růst produktivity práce. Tato metodika nám dnes otvírá obrovské perspektivy i do budoucnosti. Dovoluje nám cílevědomě řídit velmi složité systémy pomocí současné výpočetní techniky a optimalizovat jejich dynamické chování ke přístupů pro dynamické modelování ekonomických systémů. Ukazuje se, že tato cesta je schůdná a velmi perspektivní.

Analogie mezi přírodními a ekonomickými vědami.

Před třiceti léty se objevily na konferenci Římského klubu Forresterovy práce, které upozorňovaly na možnost matematického modelování zejména ekologických systémů. Jde o programy, které na principu řešení diferenčních rovnic prvého řádu, dovolují předpovídat výsledky lidské činnosti na zemi. Tyto metody narážejí na odpor zejména ekonomických odborníků. Před a po publikaci těchto prací bylo popsáno obrovské množství podobných metod programování pro zachování trvale udržitelného rozvoje na zemi. Těchto prací se zmocnily spousty lidí, kteří výsledky pozorování až demagogicky popularizují. Mají však potíže algoritmizovat sebeprostší světový dynamický problém. Často volí neadekvátní prostředky boje za přežití lidské populace. Vzhledem k jejich převažujícímu mládí by se dalo očekávat, že zasednou k počitačům a budou pátrat po příčinách neutěšeného stavu světa a vytvářet nové vhodnější řídicí hypotézy na dlouhodobější přežití lidstva.

Připravil jsem obecnou metodiku, která je pokusem o zvládnutí těchto problémů. Na základě teoretické kybernetiky a jejich systémových přístupů navazuje na poznatky v oblasti spekulativní unitární teorie. Základní váhu klade na pochopení dynamického chování systému a plně fyzikální modelování s popisem zpětných vazeb. Vedoucí myšlenkou zůstává poznání, že v přírodě principielně vždy dochází k vzájemné transformaci energie. Z toho vychází, že dominantní popis pro dynamické chování je diferenciální rovnice druhého řádu. Žádný jiný typ rovnice pro popis přírodovědného systému, a tedy pro transformaci energie, nemůže být sestaven. Pouze soubory těchto rovnic vzájemně složitě provázané. Použitá metodika dovoluje sestavit algoritmy popisu s libovolnými omezeními, které vylučují analytické řešení. Systémová struktura i parametry mohou být nelineární a časově závislé. Při použití číslicových počitačů hovoříme o diferenční rovnici druhého řádu, jež ve svém průběhu plně popisuje energetickou transformaci, i když pozornost se soustřeďuje na pohybové souřadnice. Řešení se provádí rozkladem této rovnice na dvě diferenční rovnice prvého řádu. V tomto bodě se přístup kryje s přístupem Jay W. Forrestera, avšak předložený postup má neocenitelnou výhodu v tom, že dovoluje fyzikální energetický výklad dynamického pohybu. V pojmu teoretické kybernetiky popisuje takové chování kmitavý článek druhého řádu (např. popis kyvadla hodin). Prioritní pro pohyb systému je přítomnost volné energie.

S dynamickým pohybem a s určením jeho charakteristik se setkáváme již v základní škole. Jde o studium pohybu rovnoměrně zrychleného a jeho dílčích variant. Neuvědomujeme si, že tímto příkladem je nám poprvé přibližován dynamický systém. Zároveň nás učitelé neupozorňují, že jde o vyšetřování relativního pohybu. Je to škoda, neboť při systémovém pohledu a počítačové demonstraci, by tyto úlohy nebyly postrachem žáků. Fyzika spolu s matematikou a použitím počítačů by byla a bude příjemnou společenskou hrou (Komenský).

Příkladem nám může být dobře známý pohyb jedoucího automobilu po rovině o hmotnosti M(t) z bodu A do bodu B. Působíme-li na tuto hmotnost silou F(t), pak tato se bude přemisťovat s rychlostí q´(t) a ujetou výchylkou q(t). U těchto úloh jsme v základní škole zvyklí na označení rychlosti q´(t) = v(t) a ujeté dráhy q(t) = s(t). Jde o dvě stavové veličiny, jimiž je tento systém plně popsán. Úloha může být modifikovaná nenulovými okrajovými podmínkami na počátku pohybu q´(0) a q(0), na konci v čase T podmínkami q´(T) a q(t) a zvoleným kriteriem pro vyhodnocení kvality dynamického přemístění.

Předpokládejme nyní, že automobil při pohybu spotřebovává část energie na krytí tepelných ztrát v důsledku tření, kterou nazveme dissipativní (vyzářenou) energii. Ztráty charakterizuje dissipativní koeficient B(t). Připusťme, že automobil upoutáme gumovým lanem ve výchozím bodě A. Spotřebovanou energii v důsledku napnutí lana nazveme direktivní energii a lze ji charakterizovat direktivním koeficientem D(t). Vyšetření pohybu lze vésti na základě silové rovnováhy ve smyslu Newtonovy rovnice. Stejně tak i ve smyslu energetické rovnováhy pomocí Lagrangeovy rovnice viz (Barvíř, 1999). Energie se v průběhu pohybu v důsledku vazeb transformují do svázaných okolních systémů.

Energetického přístupu bylo použito pro fyzikální výklad a vytvoření analogií mezi jednotlivými přírodovědnými obory. Propracovaný popis těchto systémů nám dovoluje použít stejného přístupu i k získávání příčinného popisu a vyšetřování výrobních a finančních systémů. Myšlenka se ukázala jako velmi užitečná a umožnila zavést do těchto oborů metodiku matematického modelování a použití počitačů pro systémové rozbory. Tím se zařazují tyto obory do skupiny, pro níž jsou shodným způsobem definovány jednotlivé parametry a stavové veličiny. Lze určit rozměry těchto veličin v duchu jednotné soustavy fyzikálních jednotek.

Pro průmyslovou demonstraci tohoto přístupu použijeme organizační strukturu, které byla použita u firmy Baťa. Požadujeme-li zajištění určitého počtu výrobků v jedné dílně, pak můžeme požadavek zadat v počtu požadovaných kusů nebo přes celkové finanční náklady výroby. Je třeba říci, že Tomáš Baťa již od dvacátých let kontroloval průběh výroby přes finanční ukazatele. V tom případě přes účtárnu na dílnu "přišel finanční kapitál" v rozsahu požadované výroby Qv(t). Bylo to výhodné proto, že pro nadřazenou organizaci bylo zcela podružné o jakou výrobu šlo a ukazatel výroby byl jednotný. Výroba se rozeběhla určitou omezenou produktivitou qF´(t), což v analogii odpovídá rychlosti mechanického systému qv´(t). Po určité době se dosáhlo určité produkce qv(t), jež byla ve Zlíně nazývaná plánem. Ten byl nejčastěji stanoven na jeden týden a povinností bylo jej splnit. V průběhu výroby se kryly náklady na produktivitu BF(t) a provozní náklady na produkci DF(t). Tyto působí jako zpětné vazby v systému a po určité době se poskytnutý finanční kapitál vyčerpá a dynamický systém se nutně zastaví. Všechny dodávky a požadavky na dílnu byly přepočteny na finanční ukazatele. Používala se "kontrola korunou". Kladný přebytek financí mezi prodejními cenami výrobků a vlastními náklady může být zdrojem trvalé podpory výroby.

Popsaný princip je zcela logický a jednoduchý a používá se i bez využití počítačů, zejména při řízení malých organizací. Ukazuje se však, že složitost současných systémů je obrovská a velmi obtížně pronikáme do optimálního řízení. Výhodné pozice na trhu a větších zisků se snadněji dosahuje při rychlejší realizaci produktu v daném sektoru. Tomáš Baťa to plně pochopil "službou veřejnosti". Vynikající kvalitou, organizací prodeje a nízkými cenami získával trvalý předstih před svými potenciálními konkurenty.

Podobný strukturní model byl sestaven i pro případ finanční organizace. Banka je výrobní dynamický systém na produkci zvolené měny. Vnitřní struktura dílčí banky je tvořena jednoduchým kmitavým článkem, který svými vnitřními parametry je nesmírně časově rychlý vůči výrobním organizacím. Každá banka se snaží využít komerčního styku s ostatními dynamickými systémy. Používá k tomu kapitál, ke kterému má dispoziční právo, a s ním podniká. Zvyšuje svoji velikost kapitálu velmi rozvětvenou a různorodou činností vůči jiným dynamickým systémům. Tato činnost je pro zdrcující veřejnosti zcela neprůhledná. Je to hlavně tím, že veškeré bankovní operace jsou maximálně utajeny a finanční operace veřejnosti se dějí jen v zastoupení přes omezený počet vybraných lidí. Jednou z omezujících podmínek je, aby banka zachovávala jisté úměrné finanční transakce vzhledem ke svěřenému kapitálu je blok bankovní likvidity. Ukazuje, že může mít výrazný omezující vliv na poskytování půjček v modelové bance. Nepodařilo se přesvědčit účastníky finančních operací o jeho významu. Poskytované nesprávné úvěry jsou trvale přesouvány z jednotlivých bank do k tomu účelu založené konsolidační banky. Je nesmírným zklamáním pro řadového vkladatele, že tím jsou prohospodařovány peníze, které jsou výsledkem poctivé práce mnoha generací.

Samotná banka hospodaří tak, že z každé půjčky, edice, prodeje cenných papírů, investičních podpor a jiných aktivit má určitý finanční zisk, který se promítá do bilance banky, kde lze sledovat okamžitou finanční situaci. Tím se "vyrábí" kapitál. Zdánlivě velmi snadno lze sledovat počítačem libovolnou finanční organizaci, pokud to tato dovolí. Mělo by to být samozřejmé u bank se státní účastí a u sledování vkladů drobných střadatelů, kteří většinou spoří na stáří ve specializovaných bankách.

Kursy akcií a cenných papírů kolísají ohromující rychlostí a jejich nahodilá nestálost je úplným rájem pro spekulanty. Tisíce tzv. symbolických analytiků přes terminály obrazovek obhospodařují přes 95% peněz, jež jsou denně v pohybu a nejsou kryty výrobou a službami. Snaží se přelstít jeden druhého a o zlomek vteřiny přesunout jim svěřené peníze a rizikově investovat. Prakticky realizují kasinový způsob hry bez jakýchkoliv zábran. Zástupy právníků jsou připraveny pomáhat refinancovat, restrukturalizovat a reorganizovat finanční entity, které reagovaly příliš pomalu či nesprávně. Do finančních systémů zasahují právníci dominantním způsobem a tudíž by neměli být opomenuti při výstavbě finančních řídicích systémů.

Shrneme-li poznatky v příspěvku popisovaných systémů, lze sestavit analogie sobě si vzájemně odpovídajících stavových veličin dynamických systémů takto:

rychlost (mechanická) = produktivita výroby = finanční tok
dráha = produkce výroby = kapitál

Tomu odpovídají i parametry, které charakterizují vzájemné vazby v systémech. Pokud jsme příčinně pochopili princip pohybu automobilu, pak analogickými metodami lze shodnými zákonitostmi studovat i výrobní a finanční systémy.

Každý účastník výrobního procesu měl u firmy Baťa spoluúčast na zisku a ztrátách. Zejména tento požadavek spoluúčasti zaměstnanců ve státních podnicích se ukazuje v současné době jako politicky neúnosný. Na druhé straně se považuje za zcela oprávněné, že v profesi manažérské je tento přístup prosazován. Vedoucí pracovníci jsou odměňováni tak, že mnohdy nenesou vlastní finanční odpovědnost za hospodaření svěřené organizace. Jsou odměňováni za zastávanou funkci a ne za vykonanou práci při správě majetku. To ve Zlíně nebylo možné vzhledem k účasti na zisku a ztrátách. Jsou odměňováni tak, že dochází k rozpouštění kapitálu svěřených organizací tím, že za odměnu získávají akcie v řízené organizaci. Tím se stávají finančními podílníky na organizaci a mohou disponovat a konečně i převzít tento majetek. Firmu Baťa každý opustil pouze s vydělanými penězi.

Tomáš Baťa velmi citlivě a negativně reagoval na neúprosně drahé peníze z finančních ústavů. Snažil se, aby přijatelný finanční kapitál pro zajištění provozu závodu získal od svých spořivých spolupracovníků. Umožňoval jim vysoké výdělky a odměňoval je za úspory v závodní spořitelně vysokým 10% úrokem. Zvýšil tím jejich morální odpovědnost za chod závodu, a mohl krýt výkyvy finančního trhu zčásti penězi z jemu svěřených zdrojů.

Vzájemný vyvážený způsob řízení organizace je nesmírně složitý a je nepředstavitelné, že by mohl být realizován bez systémových rozborů a cílevědomého využití počitačů. Tomáš Baťa byl nositelem nejpokrokovějších metod průmyslové výroby. Zároveň bezprostředně využíval nejmodernější výpočetní techniku a ta podle jeho zásad musela být na vrcholu okamžité technické dokonalosti.

Systémový způsob moderního řízení společnosti vyžaduje vyhodnocování odpovědných zásahů do výrobních, finančních, sociálních, právnických a ekologických systémů. Jde o vzájemnou mnohorozměrnou vazbu těchto systémů. Tomáš Baťa zvládal tuto problematiku tím, že používal k úvaze svůj tzv. "selský rozum", a měl nesmírně vyvinutý sociální cit pro rozvoj společnosti. Předložený příspěvek ukazuje, že jeho přístupy byly intuitivně poplatny všem vědeckým poznatkům, které předcházely období jeho vysoce aktivní činnosti. Je nesmírná škoda, že vznikla mnohaletá přetržka v předávání zkušeností mladým generacím.

K přínosu vzdělání mladé generace můžeme přispět tím, že ji stále budeme upozorňovat na zákony příčinného chování libovolných dynamických systémů. Tomáš Baťa intuitivně propracoval tyto přístupy v oblasti sledování výroby pomocí finančních ukazatelů ve struktuře vzájemně zpětnovazebně propojených podsystémů.. Zasloužil se tak o výstavbu a prověření svých idejí ve své fungující firmě a současně naznačil směry pro možný harmonický rozvoj lidstva.

V Brně 25.3.2001

 

Zpracováno pro konferenci UTB Zlín: Tvůrčí odkaz Tomáše Bati a současné podnikatelské metody


Literatura:

Barvíř M.: Provázanost ekonomické teorie s přístupy Tomáše Bati. Brno 1999
                    http://web.telecom.cz/barvir/miroslav/