LIDSKÝ PRVEK V SYSTÉMECH ŘÍZENÍ

BARVÍŘ  MIROSLAV

 

            Jsme-li postaveni do pozice, že musíme dynamicky ovlivňovat určitý systém, tak před zásahem do systému musíme vyřešit řadu složitých dílčích postupných úloh. Musíme si ujasnit, jaké jsou naše analytické schopnosti v daném oboru rozhodování, a do jaké hloubky a za jakou cenu jsme schopni dynamiku systému pozitivně ovlivňovat.

            Základním problémem je vždy rozhodnutí, jaký stupeň redukcionismu /1/ jsme nuceni a schopni připustit. Stavíme se do role vnějšího pozorovatele provádějícím analýzu systému na určité úrovni studia podrobností. Principielně můžeme postupovat od jednoduchého systému ke složitějšímu nebo naopak a naším požadavkem je sestavení matematického modelu systému. Prvý způsob volí přírodní vědy, a nutně vždy odráží stupeň okamžité dosažené všeobecné vědecké úrovně. Druhý způsob volí obory, které vyhodnocují chování lidských bytostí. Pozorování je nejčastěji realizováno k jedné lidské bytosti, která je nesmírně složitá i v jednom jedinci. Abychom se mohli odpovědně  vyjadřovat k systémům s lidskými prvky, musíme určit zástupným prvkem „průměrnou lidskou osobnost“. Nepředpokládáme  genetické studium lidského prvku, ale jeho vnější pozorovatelné chování na různé rušivé vlivy. Dynamické vlastnosti lidských prvků lze popisovat pro určitou množinu prvků s přijatelně shodným chováním. Pro prosazení společenských zájmů je to možné a proto se organizují politické strany. Zájmové chování této skupiny zesiluje svůj dynamický vliv velikostí, stupněm její organizace a zvolenou složitostí kriteria pohybu. Vyskytující se diskuze, že přírodní zákony neplatí při rozboru lidských systémů jsou zavádějící. Dynamiku plynů přece nestudujeme ze vzájemných vazeb jednotlivých molekul plynu, ale z projevů velké skupiny těchto v  prostředí určitého tlaku, objemu a teploty. Rozhodnutí o redukci systému zásadním způsobem ovlivňuje složitost zadání naší úlohy. Obvykle nejsme a nebudeme plně spokojeni s vytvořenými matematickými modely a budeme stále prohlubovat studium detailů pro dosažení vyššího poznání za účelem shody modelu s pozorovanou realitou.

K vlastnímu získání matematického popisu systému používáme tedy tyto přístupy /2/:

a) Observativní přístup, (též metodický, měkký, ...), který nám umožňuje soustředit poznatky o systému pozorováním projevů systémového chování. Mnohdy zůstane u verbálního popisu, zejména u oborů, které nepreferují matematický popis systému z důvodu zatím nedostatečně rozvinuté praxi algoritmické gramotnosti. Jde zejména o obory sociologie, politologie, práva, atd.

            Zdroje této neschopnosti je třeba hledat v pedagogicky nesprávné výchově a nedoceněním zdrojů obecných  zákonitostí od filozofů jako byl Aristoteles, Descartes, Spinoza, Kant a mnoho dalších. Praktickou filozofii není možné studovat bez současného studia přírodních zákonů. Pomoc pro dodatečný objektivní výklad hledáme ve využití statistických metod.

b) Příčinný přístup, (též ontologický, tvrdý, ...),  který využívá fyzikálních zákonitostí z vědní znalosti daného oboru a algoritmický popis uskutečňuje pomocí diferenciálních rovnic. V tomto případě můžeme vytvářet hypotézy o možném chování dynamického systému a analytické řešení nahradit matematickým modelováním. Současné studium matematiky v exaktní podobě analytických řešení je pro mnoho studentů v důsledku jejich studijního zájmu a pedagogického působení nepochopitelné. Přitom vlastní modelování je pro průměrného posluchače poměrně jednoduché a velmi názorné. Na modelech pozorujeme trajektorie pohybu systému bez potřeby znalosti analytického řešení. Analytická řešení je nutné znát ve vědeckém oboru teoretické matematiky, ale cíleně je možné snížit výklad analytických znalostí pro řadu vědních oborů. Podstatně důležitější pro řadového odborníka je znalost analytické formulace problému. Prudce vzrůstá potřeba vysoké analytické gramotnosti v popisu  „zobecněné  fyziky“. Mnoho staletí rozvoje mechanických systémů, postupně rozšířené v systémovém pojetí technickou kybernetikou, nám poskytuje průvodce ke správnému řešení dynamických problémů. Můžeme říci, že popis fyzikálních systémů je zvládnut, obtížně řešitelné se jeví problémy společenské. Je to v důsledku podceňování systémových přístupů, zdůvodňovaných jejich složitostí při přítomnosti lidského prvku. Ale zvládnutí několikadenní předpovědí počasí však ukazuje, že i velmi složité systémy lze matematicky sledovat, zejména je-li odpovídající snaha a odborná erudice. Nezbytná nutnost moderního řešení na počítačích si vyžádá intenzivní potřebu studia dynamiky systémů (zejména ekonomických) při existenci kritérií složitějších, než poskytuje kriterium okamžitého zisku. Pravděpodobně bude účelné zavést průnikový studijní obor systémové dynamiky s jednotnou terminologií pro všechny vysokoškolské obory.

            Základní struktura řešení dynamických systémů je uvedena na obr.1. Je tvořena ze tří dílčích obecných úloh dynamických systémů. Řešení této úlohy je zadáno pro tři odborníky různých specializací. Plně uspokojující výsledek je výsledkem jejich úzké spolupráce a vzájemného ovlivňování. Musíme tedy vyjádřit:

            1.)   popis vnitřní struktury sledovaného systému

            2.)   popis požadavků společenského působení

            3.)   popis využití energetických zdrojů

 

Obr.1.

 

Základní hypotéza při řešení této úlohy zní:      

            Každý dynamický systém by měl transformovat okamžitou energii vnějších      systémů  na společensky optimální chování sledovaného systému.

            Chování dynamických systémů mechanické povahy studoval Joseph Louis Lagrange (1736-1813) a odvodil rovnici po něm pojmenovanou, která vyhodnocuje pohyb z okamžitých energií a výkonů. Je nutné vrátit se do filozofie a metodiky jeho přístupu a po proniknutí do principu pohybu využít počítačové techniky pro poměrně snadné modelové sledování trajektorií.

Ad 1.)  Popis vnitřní struktury systémů vyžaduje oborově specializované odborníky, aby byli schopni převést vyšetřovanou problematiku do matematického popisu. Při získávání popisu je nutné pochopení problému a zavedení redukce systému. Tato může být provedena ze složitého systému k jednoduššímu nebo naopak. Míra redukce je složitá v tom, že pro takto matematicky popsaný systém musí zůstat zachována realita vyšetření. 

Ad 2.) Lidský prvek vstupuje do systémové syntézy tím, že předepisuje požadavky na trajektorie systému. Mnohdy nemáme představu, jakým způsobem by měla být trajektorie realizována a vzniká nová úloha syntézy požadovaného řízení. Víme, že fyzikální systémy se pohybují bez lidského vlivu vždy optimálně, s minimem spotřebované energie. Intuitivně tedy předpokládáme, že naše zásahy do trajektorií dynamického systému by měly být v duchu optimálního působení. Existuje získávání „optimálních trajektorií“ cestou pokusu a omylu, což z teoretického hlediska je nepřijatelné. Tímto způsobem se často řídí ekonomické systémy, které pak nákladným auditem vytvoří závěr o nesprávném řízení. Při vyšetření na zvolených modelech jde o případ opakované analýzy, zcela určitě méně finančně nákladné. Postavme si naši úlohu tak, že příčinným algoritmem požadujeme dosažení optimálního řízení na prvý pokus v duchu stanovených požadavků a omezení. Takto postavená úloha je předmětem usilovného vědeckého výzkumu, ale její vyřešení přináší do budoucna společenská nebezpečí.

            Úloha převedená na počítač umožňuje řízení společenských úloh, při čemž se snižuje počet specialistů, kteří budou potřební pro řešení standardních úloh. Vize pro nejbližší desetiletí do budoucna předpokládají v právních, obchodních, finančních a politických vztazích výrazné  rozšíření odborníků  znalých  formulace úloh pro počítače.  Zejména pak v případě, kdy budou zavedeny stejné jednotné standardy pro řízení společenských systémů a organizací. Vzroste potřeba odborníků pro algoritmizaci, ale nutně poklesne potřeba rutinních pracovníků u počítačů.. Rozvoj počítačů nutně vede k zvýšení produktivity odborné práce a méně kvalifikovaní odborníci postupně ztratí zaměstnání. Podobně jako je tomu i u méně kvalifikovaných výrobních zaměstnanců. Společnost postupně rozvojem výpočetní techniky a automatizace vytvoří  skupinu vysoce vzdělaných osob,  kteří si budou zájmově úzkostlivě generovat a hlídat zdroje své finanční svobody. To je možno pozorovat již u právních oborů, lékařských oborů, finančních oborů a konečně u výrazně se tvarujících administrativních skupin. Tyto skupiny budou hlasitými zastánci „demokracie“. Nerozhoduje společenská etika, ale tvrdé dodržování skupinových zájmů. Lidé, jímž se nepodaří prosadit se do těchto společenských skupin, budou pro takto budované systémy lidským odpadem. Projeví se trvalou perspektivou nezaměstnanosti s hrůzným dopadem na rozpad lidské osobnosti.  V budoucnu sociální  záchranné sítě nemohou dlouhodobě řešit problémy nezaměstnanosti. Je třeba pracovat s takovými společenskými vizemi, aby potřeba sociálních záchranných sítí byla pro zdravou populaci co  nejmenší.

Ad 3.)  Je realitou jakéhokoliv pohybu dynamického systému, že využívá většinou podceněné ceny energie přírodních zdrojů, kterou transformuje do jiné společenské podoby, jež je předmětem skupinového zájmu. Mezi přírodní zdroje lze počítat suroviny, lidské zdroje, generacemi vybudované komunikační a dopravní trasy, bytovou výstavbu, životní prostředí, vzdělanostní a pracovní návyky obyvatelstva, atd. Mnoho dalších příznaků je podmínkou, abychom v dané aglomeraci mohli aktivně působit na další  ekonomický rozvoj. Pouze v harmonicky budované společnosti lze dosáhnout vysoké produktivity. Je velmi obtížné stanovit ukazatele nákladů jednotlivých přírodních zdrojů i v případě, kdy rozhodujícím ukazatelem je zisk vedoucí zájmové skupiny. Kriterium pro optimální řízení je s tímto kriteriem relativně jednoduché. Složitější je určit optimální řízení mnohoparametrickým kriteriem v případě mnohovrstevně strukturované společnosti.

            Ukazuje se světově, že ukazatelem společenského přínosu je hrubý domácí produkt (HDP), který řadí do pořadníků jednotlivé státy a národy. Tento ukazatel hodnotí ekonomický vliv jednotlivých států. Není však směrodatným ukazatelem ekonomického přínosu aglomerace. HDP se zdá být ukazatelem hospodářského ovládnutí toku financí. Pokud přistoupíme na toto hodnocení, generují se značné problémy při vyrovnávání společenské úrovně HDP jednotlivých oblastí. Zhodnocení jiných než finančních příznaků (zdravá příroda, nižší náklady,  ...), usnadňuje soužití i v případě rozdílné úrovně toku financí v oblastech.

            V Praze činí příjem 25 000 Kč/osobu/měsíc a je zhruba o 7 000 Kč vyšší, než u moravských krajů. Paradoxní je, že je vytvářen v místě, kde se soustřeďují starší lidé v důchodu (asi 300 000).  V městě se  sbíhají finanční toky z České republiky a vytváří se rozdíl mezi bohatou a chudou aglomerací. Tento přítok  zdrojů  zde nekončí a finance se přesouvají do ještě bohatších světových míst, odkud  finanční globalizací ovládá jednotlivé státy. Celý svět se postupně rozděluje podle velikosti finančních toků. Tato nerovnováha je posilována nevhodným ohodnocením přírodních zdrojů (např. surovin, půdy, výchovy lidských zdrojů, ....). To vede ve vytváření národního produktu k nesmírné nerovnováze ve světě a dělí státy na bohaté a chudé. Hromadná automatizovaná výroba je technickým ukazatelem ekonomického rozvoje, podporuje finanční globalizaci trhů a následně vytváří konzumní společnost. Je tedy  trvalým zdrojem společenských rozporů, národnostních a náboženských třenic, které se posléze řeší teroristickými akcemi místo vzájemných dohovorů. 

            Do světové dynamiky společenských systémů zasahují skupiny stoupenců se  sjednoceným zájmem o rozdělení výnosů zájmového řízení okamžitých transformací energií s  finančním zhodnocením. Zarážející přitom je skutečnost, že rozvoj společenské dynamiky je založen na jednotném finančním zákoně, který vyhodnocuje společenskou dynamiku. Rozdíl lze vysledovat v míře použití kriteria okamžitého zisku, které dominantním způsobem ovlivňuje lidské počínání. Těmito přístupy lze charakterizovat společnost podle barevného značení na skupiny /3/:

Modří - představují stoupence volného trhu, který je nositelem technologického pokroku

            - inovace, investice a individuální svoboda zajistí lidstvu zářnou budoucnost

            - síla ekonomiky řízená okamžitým ziskem je dominantní

Rudí    - představují různé odnože socialismu příznačnými pro Evropu

            - nesouhlasí s dravým kapitalismem a ztrátou pracovních příležitostí

            - snaží se hledat příčiny v nefungování trhu a přerozdělují celospolečenské zisky

Zelení - primárně sledují společenskou dynamiku z hlediska hlavní role ekosystémů

            - ekonomika ve zvyšování produktivity má konečné meze růstu

            - přesouvají pozornost z lidské produktivity na produktivitu zdrojů

Bílí      - nesouhlasí plně se žádnou předchozí skupinou

            - neexistuje žádný volný trh, ale rozdělený kvótami a ovládaný finančními monopoly

            - není rovný přístup ke vzdělání a práci

            - konstatují existenci korupčního prostředí a neetické spravedlnosti

            Každý skupina stoupenců má část pravdy a průnik všech těchto skupin ukazuje na možný stupeň spolupráce při řízení společnosti. Všechny uvedené skupiny pracují se stejnými matematickými modely, pouze kriterium rozdělování výnosů je rozděluje. Je nutné používat v modelech mnohoparametrická kriteria, nebo jak uvádí odborná literatura, světově zaváděné indexy (nyní asi 150). Postupem doby se určitě podaří ustanovit standardy přijatelného ekonomického řízení systémů v nebývalé realistické složitosti. Vyhodnocení okamžitého optimálního řízení bude prováděno na  počítačích podle všeobecně přijatých algoritmů..

Zhodnocení

·      Používané jednorozměrné kriterium okamžitého zisku je nevhodné pro řízení ekonomických a společenských systémů. V tomto případě lidé se stávají i v kvalifikovaných oborech (a tím spíše ve výrobních), lidským odpadem při honbě za „vyšší produktivitou“, nebo lépe za vyššími akciovými výnosy.

·      Chybí celospolečenské rozvojové vize podporované matematickým modelováním na počítačích pro progresivní řízení společnosti v zájmu snížení nezaměstnanosti.

·     Překvapuje nízká výkonnost a odborná neschopnost u politických manažerů /4/ a jejich nezájem o aktivní dlouhodobou spolupráci v rozvoji společnosti.

·     Stále i v roce 2004 platí zkušenosti Tomáše Bati, které by měly být umístěny na  všech zdech  ekonomických škol a univerzit

 

HOSPODÁŘSKÉ KRIZE ZHATÍ - VŽDY MODERNÍ VIZE BATI

·     Odkaz své práce, vizí a praktickou ukázku výstavby a fungování moderního závodu odkázal Tomáš Baťa jako svůj  PŘÍKLAD  dalším generacím.

·     Vše co slíbil Tomáš Baťa,  když se ucházel o místo starosty města Zlína, vždy do posledního bodu splnil. Na rozdíl od dnešních funkcionářů, kteří se uchází o zvolení na čtyři až šest roků se svým volebním programem. Na konci volebního období se snaží prosadit do vedoucích hospodářských funkcí, aniž by zhodnotili svou práci ve zvolené funkci. Tomáš Baťa /5/ se o důvěru občanů ucházel svým Pracovním programem. Program byl dlouholetý a po jeho tragické smrti v roce 1932 tento splnili jeho pokračovatelé. Ukažme si údernost a obrovsky burcující výzvu jeho pracovního programu a následný zdroj hrdosti pokračovatelů díla Tomáše Bati, zejména pak Absolventů Baťovy Školy Práce.

 

NÁŠ  PRACOVNÍ  PROGRAM  1931 - 1935

Tomáš Baťa

 

            V minulých volbách věnovali jste mi a mým přátelům tolik důvěry, že jsme mohli položit zároveň s vámi široké základy pro velké město Zlín, v němž bydleti bylo by ctí a potěšením.

            V příštích letech chceme dosáhnouti cíle, který jsme si stanovili a to Velkého Zlína s 50.000 šťastnými a zdravými obyvateli.

            Nebylo by těžké vybudovati město o 50.000 obyvatelích, namačkaných do kasárenských činžáků, bez ohledu na to, jak žijí jejich ženy a děti a jakou příležitost k výdělku v něm nacházejí jeho mužové.

            Naším cílem jest však zahradní město, plné slunka, vody, občerstvující zeleně a čistoty, město nejvyšších mezd, kvetoucích živností, obchodů a řemesel, město s nejlepšími školami. Naší ctižádostí jest, osvoboditi všechny naše ženy od posledních zbytků domácí dřiny a pomoci jim vybudovati domov,  který by byl jejich pýchou.

            Proto stavíme svůj nynější program na širokou základnu. Proto potřebujeme největší vaši důvěru, abychom zároveň s vámi mohli toto veliké dílo rozvinouti a dokončiti.

            Nikdy nepozná náš Zlín bídy a ponížení, když dovedeme býti věrni sobě, své práci a svému městu. Naše práce bude nadále vítězně pronikati do celého světa, protože ani největší hospodářské krise a útoky nepřátel nezadrží lidi silné a sjednocené vůle, odhodlané budovati lepší život všem.

 

Literarura

/1/  Adamovič I.: Lze vysvětlit celý svět pomocí fyzikálních pochodů?

                            Lidové noviny  17. dubna 2004

/2/  web.telecom.cz/barvir/miroslav

/3/  Hawken P., Lovins A., Lovinsová L.H.:

                            Přírodní kapitalismus - Edice myšlenky,  Mladá Fronta  Praha  2003

/4/  Robejšek P.: Přinuťme politiky pracovat  -  Lidové noviny  17.dubna  2004

/5/  Baťa T.:  Úvahy a projevy - Univerzita TB ve Zlíně, Mostní ulice 5139, Zlín  760 01                               

V  Brně   8. 5. 2004.                                                              Doc. Ing. Miroslav Barvíř, CSc,

                                                                                              Kobylín 6, Brno - Soběšice  644 00                            e-mail:  barvirpavel@iol.cz

                                                                                              tel.:      541 238 715               

 

Zpracováno pro:   XXXVI. Vědecká konference  SI 2004

                                             LIDSKÉ SYSTÉMY

                                            Univerzita Hradec Králové - Pedagogická fakulta