LIDSKÝ PRVEK V SYSTÉMECH ŘÍZENÍ
BARVÍŘ MIROSLAV
Jsme-li postaveni do pozice, že
musíme dynamicky ovlivňovat určitý systém, tak před zásahem do systému musíme
vyřešit řadu složitých dílčích postupných úloh. Musíme si ujasnit, jaké jsou
naše analytické schopnosti v daném oboru rozhodování, a do jaké hloubky a za
jakou cenu jsme schopni dynamiku systému pozitivně ovlivňovat.
Základním problémem je vždy rozhodnutí, jaký stupeň
redukcionismu /1/ jsme nuceni a schopni připustit. Stavíme se do role vnějšího
pozorovatele provádějícím analýzu systému na určité úrovni studia podrobností.
Principielně můžeme postupovat od jednoduchého systému ke složitějšímu nebo
naopak a naším požadavkem je sestavení matematického modelu systému. Prvý způsob
volí přírodní vědy, a nutně vždy odráží stupeň okamžité dosažené všeobecné
vědecké úrovně. Druhý způsob volí obory, které vyhodnocují chování lidských
bytostí. Pozorování je nejčastěji realizováno k jedné lidské bytosti, která je
nesmírně složitá i v jednom jedinci. Abychom se mohli odpovědně vyjadřovat k systémům s lidskými prvky,
musíme určit zástupným prvkem „průměrnou lidskou osobnost“.
Nepředpokládáme genetické studium
lidského prvku, ale jeho vnější pozorovatelné chování na různé rušivé vlivy. Dynamické vlastnosti lidských prvků lze
popisovat pro určitou množinu prvků s přijatelně shodným chováním. Pro
prosazení společenských zájmů je to možné a proto se organizují politické
strany. Zájmové chování této skupiny zesiluje svůj dynamický vliv velikostí,
stupněm její organizace a zvolenou složitostí kriteria pohybu. Vyskytující se
diskuze, že přírodní zákony neplatí při rozboru lidských systémů jsou
zavádějící. Dynamiku plynů přece nestudujeme ze vzájemných vazeb jednotlivých
molekul plynu, ale z projevů velké skupiny těchto v prostředí určitého tlaku, objemu a teploty.
Rozhodnutí o redukci systému zásadním způsobem ovlivňuje složitost zadání naší
úlohy. Obvykle nejsme a nebudeme plně spokojeni s vytvořenými matematickými
modely a budeme stále prohlubovat studium detailů pro dosažení vyššího poznání
za účelem shody modelu s pozorovanou realitou.
K
vlastnímu získání matematického popisu systému používáme tedy tyto přístupy
/2/:
a) Observativní přístup, (též metodický,
měkký, ...), který nám umožňuje soustředit poznatky o systému pozorováním
projevů systémového chování. Mnohdy zůstane u verbálního popisu, zejména u
oborů, které nepreferují matematický popis systému z důvodu zatím nedostatečně
rozvinuté praxi algoritmické gramotnosti. Jde zejména o obory sociologie,
politologie, práva, atd.
Zdroje této neschopnosti je třeba
hledat v pedagogicky nesprávné výchově a nedoceněním zdrojů obecných zákonitostí od filozofů jako byl Aristoteles,
Descartes, Spinoza, Kant a mnoho dalších. Praktickou
filozofii není možné studovat bez současného studia přírodních zákonů.
Pomoc pro dodatečný objektivní výklad hledáme ve využití statistických metod.
b) Příčinný přístup, (též ontologický,
tvrdý, ...), který využívá fyzikálních
zákonitostí z vědní znalosti daného oboru a algoritmický popis uskutečňuje
pomocí diferenciálních rovnic. V tomto případě můžeme vytvářet hypotézy o
možném chování dynamického systému a analytické řešení nahradit matematickým
modelováním. Současné studium matematiky v exaktní podobě analytických řešení
je pro mnoho studentů v důsledku jejich studijního zájmu a pedagogického
působení nepochopitelné. Přitom vlastní modelování je pro průměrného posluchače
poměrně jednoduché a velmi názorné. Na
modelech pozorujeme trajektorie pohybu systému
bez potřeby znalosti analytického řešení. Analytická řešení je nutné znát
ve vědeckém oboru teoretické matematiky, ale cíleně je možné snížit výklad
analytických znalostí pro řadu vědních oborů. Podstatně důležitější pro
řadového odborníka je znalost analytické
formulace problému. Prudce vzrůstá potřeba vysoké analytické gramotnosti v
popisu „zobecněné fyziky“. Mnoho staletí rozvoje mechanických
systémů, postupně rozšířené v systémovém pojetí technickou kybernetikou, nám
poskytuje průvodce ke správnému řešení dynamických problémů. Můžeme říci, že
popis fyzikálních systémů je zvládnut, obtížně řešitelné se jeví problémy
společenské. Je to v důsledku podceňování systémových přístupů, zdůvodňovaných
jejich složitostí při přítomnosti lidského prvku. Ale zvládnutí několikadenní
předpovědí počasí však ukazuje, že i velmi složité systémy lze matematicky
sledovat, zejména je-li odpovídající snaha a odborná erudice. Nezbytná nutnost
moderního řešení na počítačích si vyžádá intenzivní potřebu studia dynamiky
systémů (zejména ekonomických) při existenci kritérií složitějších, než
poskytuje kriterium okamžitého zisku. Pravděpodobně bude účelné zavést průnikový studijní obor systémové dynamiky s
jednotnou terminologií pro všechny vysokoškolské obory.
Základní
struktura řešení dynamických systémů je uvedena na obr.1. Je tvořena ze tří dílčích
obecných úloh dynamických systémů. Řešení této úlohy je zadáno pro tři
odborníky různých specializací. Plně uspokojující výsledek je výsledkem jejich
úzké spolupráce a vzájemného ovlivňování. Musíme tedy vyjádřit:
1.) popis vnitřní struktury sledovaného systému
2.) popis požadavků společenského působení
3.) popis využití
energetických zdrojů

Obr.1.
Základní hypotéza při řešení
této úlohy zní:
Každý dynamický systém
by měl transformovat okamžitou energii vnějších
systémů na společensky optimální chování sledovaného
systému.
Chování dynamických systémů
mechanické povahy studoval Joseph Louis Lagrange (1736-1813) a odvodil rovnici
po něm pojmenovanou, která vyhodnocuje pohyb z okamžitých energií a výkonů. Je
nutné vrátit se do filozofie a metodiky jeho přístupu a po proniknutí do
principu pohybu využít počítačové techniky pro poměrně snadné modelové
sledování trajektorií.
Ad 1.) Popis vnitřní struktury systémů vyžaduje
oborově specializované odborníky, aby byli schopni převést vyšetřovanou
problematiku do matematického popisu. Při získávání popisu je nutné pochopení
problému a zavedení redukce systému. Tato může být provedena ze složitého systému
k jednoduššímu nebo naopak. Míra redukce je složitá v tom, že pro takto
matematicky popsaný systém musí zůstat zachována realita vyšetření.
Ad 2.) Lidský
prvek vstupuje do systémové syntézy tím, že předepisuje požadavky na
trajektorie systému. Mnohdy nemáme představu, jakým způsobem by měla být
trajektorie realizována a vzniká nová úloha syntézy požadovaného řízení. Víme,
že fyzikální systémy se pohybují bez lidského vlivu vždy optimálně, s minimem
spotřebované energie. Intuitivně tedy předpokládáme, že naše zásahy do trajektorií dynamického systému by měly být v duchu
optimálního působení. Existuje získávání „optimálních trajektorií“ cestou
pokusu a omylu, což z teoretického hlediska je nepřijatelné. Tímto způsobem se
často řídí ekonomické systémy, které pak nákladným auditem vytvoří závěr o
nesprávném řízení. Při vyšetření na zvolených modelech jde o případ opakované
analýzy, zcela určitě méně finančně nákladné. Postavme si naši úlohu tak, že příčinným algoritmem požadujeme dosažení
optimálního řízení na prvý pokus v duchu stanovených požadavků a omezení.
Takto postavená úloha je předmětem usilovného vědeckého výzkumu, ale její
vyřešení přináší do budoucna společenská nebezpečí.
Úloha převedená na počítač umožňuje
řízení společenských úloh, při čemž se snižuje počet specialistů, kteří budou
potřební pro řešení standardních úloh. Vize pro nejbližší desetiletí do budoucna
předpokládají v právních, obchodních, finančních a politických vztazích
výrazné rozšíření odborníků znalých
formulace úloh pro počítače. Zejména
pak v případě, kdy budou zavedeny stejné
jednotné standardy pro řízení
společenských systémů a organizací.
Vzroste potřeba odborníků pro algoritmizaci, ale nutně poklesne potřeba
rutinních pracovníků u počítačů.. Rozvoj počítačů nutně vede k zvýšení
produktivity odborné práce a méně kvalifikovaní odborníci postupně ztratí
zaměstnání. Podobně jako je tomu i u méně kvalifikovaných výrobních
zaměstnanců. Společnost postupně rozvojem výpočetní techniky a automatizace
vytvoří skupinu vysoce vzdělaných
osob, kteří si budou zájmově úzkostlivě
generovat a hlídat zdroje své finanční svobody. To je možno pozorovat již u
právních oborů, lékařských oborů, finančních oborů a konečně u výrazně se
tvarujících administrativních skupin. Tyto skupiny budou hlasitými zastánci
„demokracie“. Nerozhoduje společenská etika, ale tvrdé dodržování skupinových
zájmů. Lidé, jímž se nepodaří prosadit se do těchto společenských skupin, budou
pro takto budované systémy lidským odpadem. Projeví se trvalou perspektivou
nezaměstnanosti s hrůzným dopadem na rozpad lidské osobnosti. V
budoucnu sociální záchranné sítě nemohou
dlouhodobě řešit problémy nezaměstnanosti. Je třeba pracovat s takovými
společenskými vizemi, aby potřeba sociálních záchranných sítí byla pro zdravou
populaci co nejmenší.
Ad 3.) Je realitou jakéhokoliv pohybu dynamického
systému, že využívá většinou podceněné ceny energie přírodních zdrojů, kterou
transformuje do jiné společenské podoby, jež je předmětem skupinového zájmu.
Mezi přírodní zdroje lze počítat suroviny, lidské zdroje, generacemi vybudované
komunikační a dopravní trasy, bytovou výstavbu, životní prostředí, vzdělanostní
a pracovní návyky obyvatelstva, atd. Mnoho dalších příznaků je podmínkou,
abychom v dané aglomeraci mohli aktivně působit na další ekonomický rozvoj. Pouze v harmonicky
budované společnosti lze dosáhnout vysoké produktivity. Je velmi obtížné
stanovit ukazatele nákladů jednotlivých přírodních zdrojů i v případě, kdy
rozhodujícím ukazatelem je zisk vedoucí zájmové skupiny. Kriterium pro
optimální řízení je s tímto kriteriem relativně jednoduché. Složitější je určit
optimální řízení mnohoparametrickým kriteriem v případě mnohovrstevně
strukturované společnosti.
Ukazuje se světově, že ukazatelem
společenského přínosu je hrubý domácí produkt (HDP), který řadí do pořadníků
jednotlivé státy a národy. Tento ukazatel hodnotí ekonomický vliv jednotlivých
států. Není však směrodatným ukazatelem ekonomického přínosu aglomerace. HDP se zdá být ukazatelem hospodářského
ovládnutí toku financí. Pokud přistoupíme na toto hodnocení, generují se
značné problémy při vyrovnávání společenské úrovně HDP jednotlivých oblastí.
Zhodnocení jiných než finančních příznaků (zdravá příroda, nižší náklady, ...), usnadňuje soužití i v případě rozdílné
úrovně toku financí v oblastech.
V Praze činí příjem 25 000 Kč/osobu/měsíc
a je zhruba o 7 000 Kč vyšší, než u moravských krajů. Paradoxní je, že je
vytvářen v místě, kde se soustřeďují starší lidé v důchodu (asi 300 000). V městě se
sbíhají finanční toky z České republiky a vytváří se rozdíl mezi bohatou
a chudou aglomerací. Tento přítok
zdrojů zde nekončí a finance se
přesouvají do ještě bohatších světových míst, odkud finanční globalizací ovládá jednotlivé státy.
Celý svět se postupně rozděluje podle velikosti finančních toků. Tato
nerovnováha je posilována nevhodným ohodnocením přírodních zdrojů (např.
surovin, půdy, výchovy lidských zdrojů, ....). To vede ve vytváření národního
produktu k nesmírné nerovnováze ve světě a dělí státy na bohaté a chudé.
Hromadná automatizovaná výroba je technickým ukazatelem ekonomického rozvoje,
podporuje finanční globalizaci trhů a následně vytváří konzumní společnost. Je
tedy trvalým zdrojem společenských
rozporů, národnostních a náboženských třenic, které se posléze řeší
teroristickými akcemi místo vzájemných dohovorů.
Do světové dynamiky společenských
systémů zasahují skupiny stoupenců
se sjednoceným zájmem o rozdělení výnosů
zájmového řízení okamžitých transformací energií s finančním zhodnocením.
Zarážející přitom je skutečnost, že rozvoj společenské dynamiky je založen na
jednotném finančním zákoně, který vyhodnocuje společenskou dynamiku. Rozdíl lze
vysledovat v míře použití kriteria okamžitého zisku, které dominantním způsobem
ovlivňuje lidské počínání. Těmito přístupy lze charakterizovat společnost podle
barevného značení na skupiny /3/:
Modří - představují stoupence volného trhu, který je
nositelem technologického pokroku
-
inovace, investice a individuální svoboda zajistí lidstvu zářnou budoucnost
- síla ekonomiky řízená okamžitým
ziskem je dominantní
Rudí -
představují různé odnože socialismu příznačnými pro Evropu
- nesouhlasí s dravým kapitalismem a
ztrátou pracovních příležitostí
- snaží se hledat příčiny v
nefungování trhu a přerozdělují celospolečenské zisky
Zelení - primárně sledují společenskou dynamiku z hlediska
hlavní role ekosystémů
- ekonomika ve zvyšování
produktivity má konečné meze růstu
- přesouvají pozornost z lidské
produktivity na produktivitu zdrojů
Bílí - nesouhlasí plně se žádnou
předchozí skupinou
- neexistuje žádný volný trh, ale
rozdělený kvótami a ovládaný finančními monopoly
- není rovný přístup ke vzdělání a
práci
- konstatují existenci korupčního
prostředí a neetické spravedlnosti
Každý
skupina stoupenců má část pravdy a průnik všech těchto skupin ukazuje na možný
stupeň spolupráce při řízení společnosti. Všechny uvedené skupiny pracují se
stejnými matematickými modely, pouze kriterium rozdělování výnosů je rozděluje.
Je nutné používat v modelech mnohoparametrická kriteria, nebo jak uvádí odborná
literatura, světově zaváděné indexy (nyní asi 150). Postupem doby se určitě
podaří ustanovit standardy přijatelného ekonomického řízení systémů v nebývalé
realistické složitosti. Vyhodnocení okamžitého optimálního řízení bude
prováděno na počítačích podle všeobecně
přijatých algoritmů..
Zhodnocení
·
Používané jednorozměrné kriterium okamžitého zisku je nevhodné pro
řízení ekonomických a společenských systémů. V tomto případě lidé se stávají i v kvalifikovaných oborech
(a tím spíše ve výrobních), lidským odpadem při honbě za „vyšší produktivitou“,
nebo lépe za vyššími akciovými
výnosy.
·
Chybí celospolečenské
rozvojové vize
podporované matematickým modelováním na počítačích pro progresivní řízení
společnosti v zájmu snížení nezaměstnanosti.
·
Překvapuje nízká výkonnost a
odborná neschopnost u politických manažerů /4/ a jejich nezájem o aktivní dlouhodobou
spolupráci v rozvoji společnosti.
·
Stále i v roce 2004 platí zkušenosti Tomáše Bati, které by měly být umístěny na všech zdech
ekonomických škol a univerzit
HOSPODÁŘSKÉ
KRIZE ZHATÍ - VŽDY MODERNÍ VIZE BATI
·
Odkaz své práce, vizí a praktickou ukázku výstavby a fungování
moderního závodu odkázal Tomáš Baťa jako svůj
PŘÍKLAD dalším generacím.
·
Vše co slíbil Tomáš Baťa, když
se ucházel o místo starosty města Zlína, vždy do posledního bodu splnil. Na
rozdíl od dnešních funkcionářů, kteří se uchází o zvolení na čtyři až šest roků
se svým volebním programem. Na konci
volebního období se snaží prosadit do vedoucích hospodářských funkcí, aniž by
zhodnotili svou práci ve zvolené funkci. Tomáš Baťa /5/ se o důvěru občanů
ucházel svým Pracovním programem. Program
byl dlouholetý a po jeho tragické smrti v roce 1932 tento splnili jeho
pokračovatelé. Ukažme si údernost a obrovsky burcující výzvu jeho pracovního
programu a následný zdroj hrdosti pokračovatelů díla Tomáše Bati, zejména pak
Absolventů Baťovy Školy Práce.
NÁŠ PRACOVNÍ
PROGRAM 1931 - 1935
Tomáš Baťa
V
minulých volbách věnovali jste mi a mým přátelům tolik důvěry, že jsme mohli
položit zároveň s vámi široké základy pro velké město Zlín, v němž bydleti bylo
by ctí a potěšením.
V příštích letech chceme dosáhnouti cíle,
který jsme si stanovili a to Velkého Zlína s 50.000 šťastnými a zdravými
obyvateli.
Nebylo
by těžké vybudovati město o 50.000 obyvatelích, namačkaných do kasárenských činžáků,
bez ohledu na to, jak žijí jejich ženy a děti a jakou příležitost k výdělku v
něm nacházejí jeho mužové.
Naším cílem jest však zahradní město, plné
slunka, vody, občerstvující zeleně a čistoty, město nejvyšších mezd, kvetoucích
živností, obchodů a řemesel, město s nejlepšími školami. Naší ctižádostí jest,
osvoboditi všechny naše ženy od posledních zbytků domácí dřiny a pomoci jim
vybudovati domov, který by byl jejich
pýchou.
Proto
stavíme svůj nynější program na širokou základnu. Proto potřebujeme největší vaši důvěru, abychom zároveň s vámi mohli
toto veliké dílo rozvinouti a dokončiti.
Nikdy nepozná náš Zlín bídy a ponížení, když
dovedeme býti věrni sobě, své práci a svému městu. Naše práce bude nadále
vítězně pronikati do celého světa, protože ani největší hospodářské krise a
útoky nepřátel nezadrží lidi silné a sjednocené vůle, odhodlané budovati lepší
život všem.
Literarura
/1/ Adamovič
I.: Lze vysvětlit celý svět pomocí fyzikálních pochodů?
Lidové noviny 17. dubna 2004
/2/ web.telecom.cz/barvir/miroslav
/3/ Hawken
P., Lovins A., Lovinsová L.H.:
Přírodní kapitalismus - Edice
myšlenky, Mladá Fronta Praha
2003
/4/ Robejšek
P.: Přinuťme politiky pracovat - Lidové noviny
17.dubna 2004
/5/ Baťa
T.: Úvahy a projevy - Univerzita TB ve
Zlíně, Mostní ulice 5139, Zlín 760 01
V Brně
8. 5. 2004.
Doc. Ing. Miroslav Barvíř,
CSc,
Kobylín
6, Brno - Soběšice 644 00 e-mail: barvirpavel@iol.cz
tel.: 541
238 715
Zpracováno pro:
XXXVI. Vědecká konference SI 2004
LIDSKÉ
SYSTÉMY
Univerzita Hradec Králové -
Pedagogická fakulta