Je možno využít k zdokonalení veřejné správy přístupy Tomáše Bati?

Barvíř Miroslav

            Je s podivem, jaké úsilí bylo použito při opětovném zavedení kapitalistického zřízení v uplynulých 17 letech v našem státu na utajení všech moderních přístupů, které vedly k světovému rozvoji baťovských závodů ve Zlíně v uplynulém století. Bylo vybudováno světové obuvnické impérium na principech, jež si zasluhují pozornosti všech, jejichž cílem je rozvoj a zvyšování životní úrovně společnosti. Vedle prudkého zvýšení zaměstnanosti v 1932 roce se podařilo ve Zlíně ubytovat okolo 15 000 členů rodin zaměstnanců v rodinných domcích za desetiprocentní nájemné z výdělku. Tehdejší baťova podniková filozofie založená na využití počítačů v organizaci výroby je v současné době předmětem světové pozornosti, ne však bohužel v českých zemích. Desetitisíce specielně vychovaných spolupracovníků u firmy Baťa šířili věhlas odbornosti po celém světě a dodnes jsou hrdi na to, že po 14 roku svého věku byli vychováni ve Zlíně.

            V roce 1923 se stal Tomáš Baťa poprvé starostou města Zlína a aplikoval stejnou organizační strukturu z továrního prostředí na samosprávu města. Typickou zásadou bylo rozdělení organizace na malé celky s plnou pravomocí zhodnocovat poskytnuté finance tak, aby přinášely přiměřený zisk a nesly odpovědnost za ztráty. Z jeho myšlenek (kap.6.  /1/):

·      stejně jako chci, aby každý člověk v naší společnosti si byl sám ředitelem, přál bych si, aby každý občan si byl sám starostou

·      Baťovi vadilo v anglosaské demokracii mnoho řečí a málo počtů

·      za největší hřích páchaný na lidech pokládal politiku, jež učí hledat pramen existence v prošení, běhání za podporou, subvencemi apod.

·      ctil samosprávu a trval na tom, že obec, okres i země má právo žít ze svých prostředků

·      nenáviděl přídělové hospodářství a útočil na ně nejprudší kritikou a viděl v něm ponížení občanů, kterým stát bere a posléze je nutí s kloboukem v ruce běhat od úřadu k úřadu

·      podle jeho názoru tento postup vede k zakrývaným podvodům v samosprávných rozpočtech

·      buďme králi ve svých snech - buďme obchodníky v jejich provádění

            Tomáš Baťa se ucházel o důvěru občanů a vypracoval osobitou mistrovskou školu politiky.  Zvolení zaměstnanci za firmu Baťa pracovali ve správě zadarmo, Baťa kandidoval až na 17 místě, jež mu zajišťovalo většinu ve zvolené samosprávě, zvolení chápal jako mandát k práci - zavázali jste mně pracovat pro vás, budu pracovat. Vypracoval vizi pro Velký Zlín s 50 000 obyvateli a z firemních peněz hradil vše, co považoval za nutné k dosažení tohoto cíle. To snad nyní v EU není možné, protože zisky se odvádí mimo oblasti, kde byly vytvořeny a ten je navíc často rozdělen mezi osoby, jež neměly vliv na jeho vytvoření a zástupci oblastí se uctivě doprošují dotací na finanční zajištění správy regionu. V České republice není žádný finanční ústav pod vrcholovou českou správou. 

            Je třeba konstatovat, že velmi podrobně jsou zpracovány všechny tehdy pozorované skutečnosti pro perspektivní řízení podniků, veřejných organizací v literatuře T. Baťa /1/, A. Cekota /2/, M. Zelený /3/ a v mnoha dalších pramenech tam uvedených.

            Charakter chování ekonomických, společenských, právnických, správních, pedagogických, sociálních, etických a mnoha dalších systémech  připomíná zejména T. Baťou kritizovaná skutečnost, že se setkáváme s mnohomluvným popisem. Chybí matematická podpora příčinnosti dynamického chování a logické zdůvodnění pozorovaného chování. Tento stav se stále prohlubuje nevhodným pedagogickým působením ve výchově v těchto oborech a jejich společným znakem nenávaznosti na jiné obory. Je teoreticky podporován většinou jen dodatečným popisným statistickým průzkumem a chabou, časově omezenou, výstavbou společenských vizí. Experimenty se provádí se společností místo s matematickými modely. To je výsledek nemožnosti zpracování dlouhodobých vizí v těchto oborech. Pozorujeme zejména neexistenci synergetických odborníků schopných vytvářet matematické modely dílčích systémů a podporu jejich výstavby a studia na počítačích.

            Autor tohoto příspěvku, vychovaný moderními školami ve Zlíně a vyučený u firmy Baťa, již několik desetiletí se snaží ukázat, že dynamický princip chování je ve všech přírodních i netechnických oborech totožný. Je založen na transformaci okamžitých energií dynamických jednoduchých systémů v jednotlivých zobecněných systémech. Tuto realitu objevili pro přírodní vědy (matematika a fyzika), již Isaac Newton a Joseph Louis Lagrange před několika staletími. Tisíce vědců propracovali a ověřili správnost jejich přístupů. Tomáš Baťa svým geniálním pozorovacím talentem a obrovskou zkušeností využil tento princip při rozvoji svého podnikání. Jde o princip transformace okamžitých energií zobecněných hmot ve vazbě na okolní systémy. Náklady na tuto celkovou energii lze charakterizovat příslušnou finanční měnou a jde o náklady na pohyb. V podniku se důsledně uplatňovala kontrola korunou. Z matematického hlediska jde o popis dynamického chování diferenciální (resp. diferenční) rovnicí druhého řádu.  Každý takový systém může být chápán jako dynamický článek kmitavý, jež je základem teoretických studií technické kybernetiky. Pokud je systém v rovnováze energií pak nevznikají podmínky pro pohyb. V nerovnovážném energetickém stavu se systém pohybuje s kriteriem minima spotřeby energie podle vnějších působících sil. Základním příznakem jsou okamžité finanční náklady v daném prostoru na zvolenou zobecněnou jednotku, např. metr, kus, kilogram, korunu, atd.  Systémový přístup teoretické kybernetiky je poznávacím zdrojem pro studium chování i velmi složitých společenských systémů. Problém je podrobně popsán v sérii článků na autorově internetové stránce /4/ a ukazuje na dlouholeté úsilí o prosazení těchto metod. Teoretické problémy se redukují na správný matematický popis a analytické řešení se převede na pozorování výpisů dynamických průběhů z počítače.

            Samozřejmě není náhodou, že se celosvětově prosazují trendy, které sledují společenská řízení, které preferují maximální zisk, jako prioritní zdroj rozvoje společnosti. Je skutečností, že tomu tak bylo i při rozvoji firmy Baťa. Přesto zde byl základní rozdíl a to v tom, jakým způsobem využíval finanční kapitál Tomáš Baťa, který vybudoval od základů světový výrobní závod a finanční kapitál investoval zpětně do podniku. Jeho sociální původ jej vedl k tomu, že své zaměstnance nazýval spolupracovníky a zajistil si jejich výchovu směrem, jež vyhovovala jeho podnikatelské činnosti. Byla jím založena Baťova Škola Práce - BŠP, která postupným výběrovým způsobem vychovávala střední kádry s maturitou pro všechny potřebné obory v šestiletém cyklu. Měl obrovskou nedůvěru k bankovnímu sektoru a zřídil si proto vlastní banku pro spolupracovníky s 10% výnosem pro vkladatele, jež se stala provozní přátelskou úvěrovou bankou pro jeho podnikání.  Nutno ovšem konstatovat, že náklady na realizaci finanční jednotky v bankovním sektoru jsou zlomkem výrobních nákladů a tak se po finančním světě pohybuje převážně, a to z 95% volný spekulativní kapitál, a pouze nepatrná část je využita pro rozvoj průmyslu.

            Ukazuje se /4/, že dynamiku finančního kapitálu je možné studovat shodným způsobem jako je tomu u přírodovědných systémů. Faktická stránka odborné specializace je ověřena tisíciletým rozvojem obchodu. Vždy jde o utajené odčerpání zisků ze systémů, jejichž prioritním zájmem není obchodní činnost. Tato obchodní činnost je však velmi důležitá a mnohdy rozhodující, neboť větším problémem než vyrobit je výhodně prodat a proto se rozvíjí mezinárodní obchod.

            Do organizace mezinárodního obchodu velmi mocným způsobem zasahují různě hospodářsky silné státy nebo jejich uskupení. Omezují volný obchod mezi státy celními omezeními, dovozními kvótami a nejnověji globalizačním trhem. Silné státy předepisují slabším výrobní kvóty a tím postupně ruší územní ovládání v jednotlivých státech. Idea územní teritoriality ztrácí svůj význam. Objevuje se negativní globalizace, viz článek Zygmunt Bauman /5/. Ovládání států se děje přes finanční kapitál a ten velmi snadno proniká přes hranice států. K tomuto rozvoji silně napomáhá moderní informační technika a postupně se tak soustřeďuje finanční kapitál u stále menších počtů finančně silnějších majitelů. Z mnoha států se stávají montážní a výrobní závody, které musí produkovat zisk, který se odčerpává majiteli akcií. Aby přesun akcií probíhal, co nejrychleji využívá se korupčního prostředí, nevhodně volené parity financí v daném teritoriu a tam příznivých právních systémů. Bauman navrhuje jako obranu hospodářsky slabých států pozitivní globalizaci. Má na mysli aspoň nějaké mezinárodní regulace jako jsou politické instituce, demokratické řízení, právo a podobně. Je tu rozpor mezi globalitou moci a lokalitou politiky s jejich sociálními důsledky. Řada finančně slabých států se propadá do skupiny druhořadých států s fatálními důsledky pro hrdost národa. Vznikají podmínky pro rozšiřování světového terorizmu. Pojetí neomezené svobody přelévání kapitálu je možné sledovat v článku Petra Robejška /6/. Sociální problematiku a globalizaci pak v článku Ladislava Tajovského /7/.

            Ukazuje se, že nyní organizace výroby a územního společenského prostředí protiřečí zásadám samosprávy zespodu, se spoluúčastí na zisku, jak ji využíval Tomáš Baťa ve své firmě. Chyba je v tom, že o rozdělení moci a peněz rozhodují politici, kteří z velké části nemají synergetický cit pro správné řízení společenských systémů. Převažuje touha po moci a snaha dosáhnout co největšího zisku pro následné skupinové rozdělování. Svět se rozděluje na bohaté a chudé státy. Chudé státy se stále obtížněji brání ovládnutí a výkupu energetických, výrobních a přírodních zdrojů. Možno konstatovat, že ani relativně bohaté státy nejsou zajištěny svým teritoriem proti vnějšímu ovládnutí. Česká republika byla v 89 letech zemí, jež ve výrobě potravin byla velmi soběstačná. V současné době je závislá na dovozu potravin v celé řadě komodit ze zahraničí a dochází ke zbytečnému zadlužování v zahraničním obchodě. Evropská unie spolu s korupční závislostí části personálu řídící sféry brání tržnímu podnikání zejména družstevním podnikům. Základním hlediskem výhodnosti zavedení Eurozóny je jednotná měna pro bankovní sektor. To naopak ztěžuje územní prosperitu a samosprávu jednotlivých států. Nevhodné finanční parity jednotlivých zemí pak výrazně zkreslují zařazení jednotlivých zemí v pořadí spokojeného společenského prostředí.

            Je třeba zhodnotit skutečnost, zda ve veřejné správě jsou zaměstnány osoby s vysokou odbornou specializací a dostatečným chápáním synergetické spolupráce pro zajišťování vyšší životní úrovně společnosti. Je třeba vychovat novou generaci řídících správních úředníků pro uklidnění politické situace. Tuto úlohu musí převzít vysoké školy s plnou zodpovědností. Zdaleka to nesplní přebytek různých soukromých ekonomických škol, chybí zejména odborné specializace pro zvýšení kvality právního a perspektivního společenského řízení.  

            Motto této konference předurčuje Masarykův slogan z prvé republiky: Tolik svobody, kolik je možno - tolik řádu, kolik je nutno. Neřídíme se tímto, a proto nás může překvapit, že na Novém Zélandě ministerská předsedkyně Helene Clarková /8/ dosahuje nebývalého rozvoje státu téměř se stejným sloganem: Trhu tolik, kolik je potřeba - sociální spravedlnosti tolik, kolik je možné. Ukazuje se, že těchto cílů nemůže být dosaženo v systémech, které nezhodnocují své budoucí kroky pomocí finanční samosprávy, jak to řešil Tomáš Baťa. Znamená to zpracování finančních popisů a pečlivé studium matematických modelů v časové závislosti. Jen tímto způsobem při soustavné úpravě matematických popisů lze předkládat společenské vize k politickým debatám a obecnému odsouhlasení ve volbách. Určitě stojí za pozornost k přečtení volební návrhy Tomáše Bati /1/ z dvacátých let minulého století.

Závěrečné teze pro budoucnost řízení společenských systémů:

·      je nutné zvýšit pozornost k výchově mladé generace pro moderní řízení podniků, měst, krajů   tak, jak to prakticky předvedl Tomáš Baťa  (viz /1/, /2/, /3/, .....)

·       jde zejména o finanční průzračnost všech řídicích kroků, jež musí dokladovat občané, pověření výkonem správní moci

·       ukazuje se výhodným, a současným rozvojem výpočetní techniky možným, přejít od neprůkazných mnohomluvných politických zdůvodnění k vypracování vizí a podkladů v metodice okamžitých finančních nákladů navrhovaných opatření  /4/

·       trvale zvyšovat odbornou znalost synergetického chápání zejména ekonomiky, sociálních problémů, práva, výroby,  .....

·       co není podloženo dostatečným modelovým vyšetřením v čase, nutně vede k možnosti korupce a dodatečné změně nákladů v prospěch zúčastněných řídících pracovníků

·       neexistují pravicový a levicový způsob řízení společnosti, neboť existuje pouze jediný nákladový příčinný způsob řízení dynamických systémů

·       rozdíly v bohatosti a chudobě skupin lidí a států je v tom, jakými způsoby byly rozděleny zisky v jednotlivých skupinách a teritoriích, a to formuje pravicové a levicové řízení

·       ukazuje se nutným zpracovat počítačové modelové vize rozvoje světové společnosti za účelem snížení mezinárodního napětí jako podpora pozitivní globalizace

·       je potřeba zapojit do zpracování matematických modelů široký okruh vysokých škol a výzkumných pracovišť za účelem zpracování jednotné metodiky a terminologie pro řízení společenských systémů a zároveň ji trvale a průběžně vylepšovat

·       neexistuje jednoduchý jednotný přátelský systém modelování společenských systémů

·       dosud není však žádná záruka, že absolventi vysokých škol si odnáší ze škol dostatečné etické vzdělání a schopnost práce v kolektivu a pochopení problematiky řízení společnosti

·       odpověď na základní otázku příspěvku zní ANO, ale je bezpodmínečně nutné se seznámit s geniálními myšlenkami Tomáše Bati

Literatura

/1/  Baťa T.:      Úvahy a projevy  -  Univerzita Tomáše Bati  Zlín  2002

/2/  Cekota A.:  Geniální podnikatel Tomáš Baťa   -   UTB     Zlín  2004

/3/  Zelený M.:  Cesty k úspěchu  -   Trvalé hodnoty Soustavy Baťa

     www. Cintamani. cz       2005

/4/  www.sweb.cz/barvir.miroslav

/5/  Bauman Z.:    Od dnešního světa se už nelze oddělit     MF DNES  14. října 2006

/6/  Robejšek P.:  Globalizaci zvoní hrana                          LN  3. června  2006

/7/  Tajovský  L.: Sociální stát a globalizace                      LN  27. května  2006

/8/  Clarková H.:  Díky ní Nový Zéland jenom kvete         MF DNES  23. října 2006

Doc. Ing. Miroslav Barvíř, CSc                                                          V Brně  11.11.2006

tel.   541 238 715

Kobylín  6 ,   Brno 644 00

Zpracováno pro odbornou konferenci

Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České Republiky

konané ve dnech  26. a  27. října 2006  pod záštitou

Moravskoslezká akademie pro vzdělání,vědu a umění  (MSA)

Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v  Brně

Masarykovo zemské muzeum v Brně