DÍLO  TOMÁŠE  BATI.

Barvíř  Miroslav

 

         Významným podílem v historii naší  republiky se zapsali dva Tomášové, rodáci z Moravy, Tomáš G. Masaryk a Tomáš Baťa. Svými životními postoji bojovali za osvobození a společenské povznesení svých spoluobčanů. T.G. Masaryk prosadil samostatnost ČSR v politické a diplomatické činnosti. T. Baťa pak svůj boj vybojoval na opačném konci spektra společnosti mezi prostými lidmi. Jejich postoje a výsledky celoživotní činnosti je dovedly k trvalému zápisu v dějinách československého národa.

         Dne 24. června 1928 navštívil pan president T.G.Masaryk při své cestě po Moravě Zlín. Byl přijat starostou T. Baťou, představiteli města a širokou veřejností. Prohlédl si město Zlín, Baťovy závody a sídliště v Baťově čtvrti. Při této příležitosti byl požádán T. Baťou o souhlas k pojmenování budovaných škol ve Zlíně jeho jménem.

            Z projevu T. Bati:

            V těchto školách chceme vychovávati zdatného člověka, o jakého jste usiloval ve své vychovatelské činnosti. Člověka, kterému je práce radostí a mravní povinností. Průkopníka, který je ochoten zavádět svoji službu pro celý svět. Chceme pěstovat u těchto mladých lidí  víru v člověka , víru v práci.

            Z projevu T.G.Masaryka:

            O vašem podnikání, pane Baťo, jsem mnoho slyšel od lidí domácích, ale také cizinců. Ostatně měl jsem příležitost s vámi osobně o problémech, které vás zajímají,  a plánech, které chystáte pro budoucnost, mluvit. Ačkoliv se různíme povoláním, máme přece něco společného.

Vy a já jsme se všeličemuž naučili v Americe. Že zakládáte své školy, je přirozené, přeji vám abyste napomáhal rozvoji našeho průmyslu. Všecko naše obyvatelstvo se musí  přiblížit k životu, to jest k práci. Se zájmem budu sledovat, jak se vaše školy budou v tomto směru vyvíjet. Jste jeden z lidí, kteří nemohou nepracovat, nepodnikat.

            Historie zlínských závodů Baťa začíná v roce 1894. T. Baťa byl geniálním podnikatelem, obchodníkem a svůj závod vybudoval s představou služby veřejnosti. Závod nebyl budován proto, aby  zajistil slávu zakladatelům, ale aby povznesl rozvoj a přinesl práci lidem v chudém valašském kraji.

            V organizaci výroby a sociální činnosti u firmy Baťa můžeme vysledovat vysokou společenskou odpovědnost /4/ všech zainteresovaných stran.  Dominantní je bezesporu

 

1./ Ekonomický pilíř   /1/ -  /5/:

- vysoce organizovaná strojní výroba obuvi, slogan - Den má 86 400 vteřin

- matematická podpora sledování okamžité výroby pomocí centrální účtárny a počítačů

- spoluúčast spolupracovníků na tvorbě zisku a náhrady ztrát (30 % vedoucích pracovníků)

- detailní kalkulace všech výrobních a režijních prací umožňuje aktivní účast na zisku

- podrobná kontrola všech činností podniku finanční jednotkou korunou

- finanční podpora vlastní bankou Atlas, kde se ukládají úspory spolupracovníků s 10 % úročením, příjmy náhodných zisků a čerpají z konta pokuty za osobně zaviněné vzniklé ztráty

- snižuje se finanční závislost na vnějších bankách v důsledku vlastního provozního kapitálu

- finanční politika v podniku nařizovala do jednoho týdne řešit fakturační náklady

- výstavba společné výrobní, velkoobchodní a maloobchodní sítě Baťových prodejen

- maloobchodní síť prováděla v týdenním intervalu průzkum trhu (cca 2 000 prodejen /1937)

- vlastní původní návrhy modelů výroby obuví v půlročním cyklu  léto - zima

- postupná vlastní výchova vedoucích pracovníků, slogan -  Ředitele si vychovávám sám

- vysoké průměrné dělnické týdenní mzdy (v roce 1935  cca 250.- Kč)

- maximální pevné mzdy 500.-/týden, ostatní mzdy na osobní konto u banky Atlas

- vynikající reklama opírající se o velmi nízké ceny obuvi Baťa a velká maloobchodní síť, slogan - Náš zákazník, náš pán

- řešení většiny výrobních a obchodních  problémů v krátké jednotýdenní době

- denní odvody plánů výroby a týdenní uzávěrka plnění týdenního plánu

- vytvoření soutěžního prostředí a týdenní publikace nejlepších umístěných dílen v žebříčku v podnikovém tisku

 

2./ Sociální pilíř

- výchova spolupracovníků od 14 let až po maturitu ve všech pro firmu nutných oborech

- založení Baťovy školy práce  (BŠP)  v roce 1925

- příjem mladých lidí po psychotechnické zkoušce, maximum cca 1000 osob z deseti tisíc/rok

- vliv na základní školství a výstavba školského areálu Masarykových pokusných škol

- zařazování žáků do tříd podle schopností a snahy  (stejně jako výběrové řízení v BŠP)

- podpora samostatného studia na základních školách, soutěživost, zvláštní výukový program jako psaní strojem, těsnopis, jazyky, dílny, kuchyně, organizace tříd podle zájmů a schopností

- výstavba devíti internátů pro Mladé muže a Mladé ženy

- výstavba rodinných domků se zahradní úpravou okolí  (nájem 15.-, 25.-, 35.- /týdně), do roku 1945 postaveno 2210 domků -  1/4, 1/2,  1  -  plocha bytu v domku)

- výstavba závodních jídelen   (cena hlavního jídla 2.-, 4.-, 6.- 8.- Kčs v roce 1935)

- povinnost mladých lidí na internátech vésti si tzv. Ročenku - týdenní plán příjmu a vydání, které schvaloval vychovatel na internátě

- plán cíle úspor pro věk 25 let - muži 150 000.-Kč, ženy 100 000.-Kč

- organizace sportovních a kulturních akcí, výstavba koupališť, hřišť

- výstavba  Nemocnice  Tomáše Bati s  několika  odděleními,  výstavba  Sociálního ústavu     s povinností sledovat okamžitý zdravotní stav a provádět prevenci a ochranu před úrazem

- školicí dílny a dílny pro starší spolupracovníky, ale i se sníženou pracovní schopností

- podpora při narození dítěte  ve výši 1000.- Kč a 10% úročení

- krátkodobá sociální podpora z firemního fondu při složité životní situaci

 

3./ Enviromentálni pilíř   T.Baťa  -  starosta města

- zpracování plánu města Zlína a jeho postupná realizace s finanční podporou firmy Baťa

- výstavba asfaltových silnic ve městě a továrně

- výstavba elektrických sítí a výroba elektrické energie

- výstavba plynové sítě

- stanovení cen energií, vždy o několik desítek procent nižší než od vnějších dodavatelů

- výstavba  Obchodního domu s možností bezhotovostního placení z konta

- zpracování co největšího množství druhotných surovin a zbytek odpadu využit pro spalování v kotli elektrárny ( též neopravitelná či špatně vyrobená obuv)

- výkup zámku ve Zlíně a jeho dar T. Baťou městu i s volně přístupným rozsáhlým parkem

- v zámku zřízena representační francouzská restaurace, knihovna a čítárna

- realizace letiště v Otrokovicích, výstavba továrny na letadla Zlín XII za 29 000.- Kč

- výstavba Lesního hřbitova  

- provozování železnice Otrokovice - Zlín - Vizovice

- peníze na výstavbu 3000 telefonů pro obce v ČR, které si nemohly zajistit financování

- výstavba přehrady na pitnou vodu ve Fryštáku pro potřeby Zlína a obcí v okolí

- kultivace bahnitých pozemků v Otrokovicích pro výstavbu továrny, sídliště a letiště

- vzrůst Zlína z cca 1500 obyvatel v roce 1894 na 20 000 v roce 1936 a zajištění všech služeb

- projekční práce na výstavbu kanálu Dunaj - Odra - Labe  a výstavba dílčích částí

- výstavba dvou studijních ústavů

 

            Je velmi zarmucující, že vynikajícího způsobu řízení podniku a obce není dostatečně využito při správě věcí veřejných v naší republice. Pouze několik podniků a organizací využívá Baťova principu řízení. Ukazuje se, že významným způsobem se rozšiřují poznatky v zahraničí, zejména pak v Čínské republice. U nás jsou Baťovy principy přijímány s pohrdavými komentáři, že tyto metody jsou dávno překonané a zastaralé. Ukazuje se však, že tak zvané metody observativního řízení (pozorování a náhodné zasahování) do ekonomických systémů jsou zdrojem nesmírných problémů. Je nesmírně nákladné a zbytečné, že 66 našich vysokých škol se zabývá studiem ekonomické problematiky zavedeným způsobem a opomíjí se příprava mladé generace pro  řízení z příčinných důvodů. Tomáš Baťa kritizoval způsob, že není dostatečně využíváno matematických metod a většina výsledků moderního řízení musí být vyjádřená v číslech /5/. V současné době se přehlíží okolnost že existují možnosti okamžitého průběžného vyhodnocení nutných nákladů na realizaci požadovaného produktu a ztrácí se možnost optimálně zasahovat do řízení společenských systémů. Tomáš Baťa považoval za největší hřích páchaných na lidech politiku, jež učí hledat pramen existence v prošení, běhání za podporou, subvencemi či lobingem. Ctil samosprávu a trval na tom, že obec, okres i země má právo žít ze svých prostředků. Negativní bankovní globalizace by byla pro něj pravděpodobně nepřijatelná a s celou řadou multimilionářů by nenašel  společnou řeč na způsob využívání nahromaděného kapitálu,  jež je v současné době využíván  téměř zcela spekulativně. Rozhoduje akciový trh s nedostatečnou regulací a zcela utajenou informací o likviditě bankovních ústavů.

 

Literatura:

/1/ Baťa T.:  Úvahy a projevy.  Univerzita Tomáše Bati, UTB, Zlín2003

/2/ Cekota A.:  Geniální podnikatel Tomáš Baťa.  UTB, Zlín 2004

/3/ Zelený M.:  Cesty k úspěchu - Trvalé hodnoty soustavy Baťa.

     www. Cintamani.cz  2005

/4/ Lešingerová R.:  Jak se projevovala společenská odpovědnost firny Baťa před rokem 1939.

     Perspektivy jakosti č.2/2008

/5/ www.sweb.cz/barvir miroslav

 

V Brně 29.9.2008 pro konferenci Aktuálnost hodnot Masarykova Československa

Brno 22.října 2008.

 

Doc.Ing.Miroslav Barvíř, CSc

Externí konzultant Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Kobylín 6, 644 00 Brno - Soběšice

tel.:  541 238 715

Email:  barvir.mirek@email.cz