DÍLO TOMÁŠE
BATI.
Barvíř Miroslav
Významným podílem v historii naší republiky se zapsali dva Tomášové, rodáci z Moravy,
Tomáš G. Masaryk a Tomáš Baťa. Svými životními postoji bojovali za osvobození a
společenské povznesení svých spoluobčanů. T.G. Masaryk prosadil samostatnost
ČSR v politické a diplomatické činnosti. T. Baťa pak svůj boj vybojoval na
opačném konci spektra společnosti mezi prostými lidmi. Jejich postoje a
výsledky celoživotní činnosti je dovedly k trvalému zápisu v dějinách
československého národa.
Dne 24. června 1928 navštívil pan president
T.G.Masaryk při své cestě po Moravě Zlín. Byl přijat starostou T. Baťou,
představiteli města a širokou veřejností. Prohlédl si město Zlín, Baťovy závody
a sídliště v Baťově čtvrti. Při této příležitosti byl požádán T. Baťou o
souhlas k pojmenování budovaných škol ve Zlíně jeho jménem.
Z
projevu T. Bati:
V
těchto školách chceme vychovávati zdatného člověka, o jakého jste usiloval ve
své vychovatelské činnosti. Člověka, kterému je práce radostí a mravní
povinností. Průkopníka, který je ochoten zavádět svoji službu pro celý svět.
Chceme pěstovat u těchto mladých lidí
víru v člověka , víru v práci.
Z
projevu T.G.Masaryka:
O
vašem podnikání, pane Baťo, jsem mnoho slyšel od lidí domácích, ale také cizinců.
Ostatně měl jsem příležitost s vámi osobně o problémech, které vás
zajímají, a plánech, které chystáte pro
budoucnost, mluvit. Ačkoliv se různíme povoláním, máme přece něco společného.
Vy a já jsme se všeličemuž naučili v Americe. Že
zakládáte své školy, je přirozené, přeji vám abyste napomáhal rozvoji našeho
průmyslu. Všecko naše obyvatelstvo se musí
přiblížit k životu, to jest k práci. Se zájmem budu sledovat, jak se
vaše školy budou v tomto směru vyvíjet. Jste jeden z lidí, kteří nemohou
nepracovat, nepodnikat.
Historie
zlínských závodů Baťa začíná v roce 1894. T. Baťa byl geniálním podnikatelem,
obchodníkem a svůj závod vybudoval s představou služby veřejnosti. Závod nebyl
budován proto, aby zajistil slávu
zakladatelům, ale aby povznesl rozvoj a přinesl práci lidem v chudém valašském
kraji.
V
organizaci výroby a sociální činnosti u firmy Baťa můžeme vysledovat vysokou společenskou
odpovědnost /4/ všech zainteresovaných stran.
Dominantní je bezesporu
1./ Ekonomický
pilíř /1/ - /5/:
- vysoce organizovaná strojní výroba obuvi, slogan -
Den má 86 400 vteřin
- matematická podpora sledování okamžité výroby
pomocí centrální účtárny a počítačů
- spoluúčast spolupracovníků na tvorbě zisku a
náhrady ztrát (30 % vedoucích pracovníků)
- detailní kalkulace všech výrobních a režijních
prací umožňuje aktivní účast na zisku
- podrobná kontrola všech činností podniku finanční
jednotkou korunou
- finanční podpora vlastní bankou Atlas, kde se
ukládají úspory spolupracovníků s 10 % úročením, příjmy náhodných zisků a
čerpají z konta pokuty za osobně zaviněné vzniklé ztráty
- snižuje se finanční závislost na vnějších bankách
v důsledku vlastního provozního kapitálu
- finanční politika v podniku nařizovala do jednoho
týdne řešit fakturační náklady
- výstavba společné výrobní, velkoobchodní a
maloobchodní sítě Baťových prodejen
- maloobchodní síť prováděla v týdenním intervalu
průzkum trhu (cca 2 000 prodejen /1937)
- vlastní původní návrhy modelů výroby obuví v
půlročním cyklu léto - zima
- postupná vlastní výchova vedoucích pracovníků,
slogan - Ředitele si vychovávám sám
- vysoké průměrné dělnické týdenní mzdy (v roce
1935 cca 250.- Kč)
- maximální pevné mzdy 500.-/týden, ostatní mzdy na
osobní konto u banky Atlas
- vynikající reklama opírající se o velmi nízké ceny
obuvi Baťa a velká maloobchodní síť, slogan - Náš zákazník, náš pán
- řešení většiny výrobních a obchodních problémů v krátké jednotýdenní době
- denní odvody plánů výroby a týdenní uzávěrka
plnění týdenního plánu
- vytvoření soutěžního prostředí a týdenní publikace
nejlepších umístěných dílen v žebříčku v podnikovém tisku
2./ Sociální
pilíř
- výchova spolupracovníků od 14 let až po maturitu
ve všech pro firmu nutných oborech
- založení Baťovy školy práce (BŠP)
v roce 1925
- příjem mladých lidí po psychotechnické zkoušce,
maximum cca 1000 osob z deseti tisíc/rok
- vliv na základní školství a výstavba školského
areálu Masarykových pokusných škol
- zařazování žáků do tříd podle schopností a
snahy (stejně jako výběrové řízení v
BŠP)
- podpora samostatného studia na základních školách,
soutěživost, zvláštní výukový program jako psaní strojem, těsnopis, jazyky,
dílny, kuchyně, organizace tříd podle zájmů a schopností
- výstavba devíti internátů pro Mladé muže a Mladé
ženy
- výstavba rodinných domků se zahradní úpravou
okolí (nájem 15.-, 25.-, 35.- /týdně),
do roku 1945 postaveno 2210 domků - 1/4,
1/2, 1
- plocha bytu v domku)
- výstavba závodních jídelen (cena hlavního jídla 2.-, 4.-, 6.- 8.- Kčs v
roce 1935)
- povinnost mladých lidí na internátech vésti si
tzv. Ročenku - týdenní plán příjmu a vydání, které schvaloval vychovatel na
internátě
- plán cíle úspor pro věk 25 let - muži 150 000.-Kč,
ženy 100 000.-Kč
- organizace sportovních a kulturních akcí, výstavba
koupališť, hřišť
- výstavba
Nemocnice Tomáše Bati s několika
odděleními, výstavba Sociálního ústavu s povinností sledovat okamžitý zdravotní
stav a provádět prevenci a ochranu před úrazem
- školicí dílny a dílny pro starší spolupracovníky,
ale i se sníženou pracovní schopností
- podpora při narození dítěte ve výši 1000.- Kč a 10% úročení
- krátkodobá sociální podpora z firemního fondu při
složité životní situaci
3./
Enviromentálni pilíř T.Baťa -
starosta města
- zpracování plánu města Zlína a jeho postupná
realizace s finanční podporou firmy Baťa
- výstavba asfaltových silnic ve městě a továrně
- výstavba elektrických sítí a výroba elektrické
energie
- výstavba plynové sítě
- stanovení cen energií, vždy o několik desítek
procent nižší než od vnějších dodavatelů
- výstavba Obchodního domu s možností bezhotovostního
placení z konta
- zpracování co největšího množství druhotných
surovin a zbytek odpadu využit pro spalování v kotli elektrárny ( též
neopravitelná či špatně vyrobená obuv)
- výkup zámku ve Zlíně a jeho dar T. Baťou městu i s
volně přístupným rozsáhlým parkem
- v zámku zřízena representační francouzská
restaurace, knihovna a čítárna
- realizace letiště v Otrokovicích, výstavba továrny
na letadla Zlín XII za 29 000.- Kč
- výstavba Lesního hřbitova
- provozování železnice Otrokovice - Zlín - Vizovice
- peníze na výstavbu 3000 telefonů pro obce v ČR,
které si nemohly zajistit financování
- výstavba přehrady na pitnou vodu ve Fryštáku pro
potřeby Zlína a obcí v okolí
- kultivace bahnitých pozemků v Otrokovicích pro výstavbu
továrny, sídliště a letiště
- vzrůst Zlína z cca 1500 obyvatel v roce 1894 na 20
000 v roce 1936 a zajištění všech služeb
- projekční práce na výstavbu kanálu Dunaj - Odra -
Labe a výstavba dílčích částí
- výstavba dvou studijních ústavů
Je
velmi zarmucující, že vynikajícího způsobu řízení podniku a obce není
dostatečně využito při správě věcí veřejných v naší republice. Pouze několik
podniků a organizací využívá Baťova principu řízení. Ukazuje se, že významným
způsobem se rozšiřují poznatky v zahraničí, zejména pak v Čínské republice. U
nás jsou Baťovy principy přijímány s pohrdavými komentáři, že tyto metody jsou
dávno překonané a zastaralé. Ukazuje se však, že tak zvané metody
observativního řízení (pozorování a náhodné zasahování) do ekonomických systémů
jsou zdrojem nesmírných problémů. Je nesmírně nákladné a zbytečné, že 66 našich
vysokých škol se zabývá studiem ekonomické problematiky zavedeným způsobem a
opomíjí se příprava mladé generace pro
řízení z příčinných důvodů. Tomáš Baťa kritizoval způsob, že není dostatečně
využíváno matematických metod a většina výsledků moderního řízení musí být
vyjádřená v číslech /5/. V současné době se přehlíží okolnost že existují
možnosti okamžitého průběžného vyhodnocení nutných nákladů na realizaci požadovaného
produktu a ztrácí se možnost optimálně zasahovat do řízení společenských
systémů. Tomáš Baťa považoval za největší hřích páchaných na lidech politiku,
jež učí hledat pramen existence v prošení, běhání za podporou, subvencemi či
lobingem. Ctil samosprávu a trval na tom, že obec, okres i země má právo žít ze
svých prostředků. Negativní bankovní globalizace by byla pro něj pravděpodobně
nepřijatelná a s celou řadou multimilionářů by nenašel společnou řeč na způsob využívání
nahromaděného kapitálu, jež je v
současné době využíván téměř zcela
spekulativně. Rozhoduje akciový trh s nedostatečnou regulací a zcela utajenou
informací o likviditě bankovních ústavů.
Literatura:
/1/ Baťa T.:
Úvahy a projevy. Univerzita
Tomáše Bati, UTB, Zlín2003
/2/ Cekota A.:
Geniální podnikatel Tomáš Baťa.
UTB, Zlín 2004
/3/ Zelený M.:
Cesty k úspěchu - Trvalé hodnoty soustavy Baťa.
www. Cintamani.cz 2005
/4/ Lešingerová R.:
Jak se projevovala společenská odpovědnost firny Baťa před rokem 1939.
Perspektivy
jakosti č.2/2008
/5/ www.sweb.cz/barvir miroslav
V Brně 29.9.2008 pro konferenci Aktuálnost hodnot
Masarykova Československa
Brno 22.října 2008.
Doc.Ing.Miroslav Barvíř, CSc
Externí konzultant Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Kobylín 6, 644 00 Brno - Soběšice
tel.: 541 238
715
Email:
barvir.mirek@email.cz